Křehká budoucnost měnové unie

Křehká budoucnost měnové unie

Politika opět dostala přednost před ekonomií

Na jednání obou republikových vlád na Javorině byla mezi šestnácti dalšími smlouvami uzavřena i dohoda o měnové unii. Z původního návrhu české strany byly nakonec vypuštěny dvě důležité klauzule: první říkala, že měnovou unii může každá ze stran opustit bez udání důvodu, a druhá, že se společnou měnou lze počítat na dobu určitou, do 30.6.1993. Podmínky, za kterých může být smlouva vypovězena, dostali za úkol navrhnout experti obou stran.V Javorině bylo také dohodnuto ustanovení tzv. měnového výboru, do kterého budou na základě principu parity (3:3) obě centrální banky delegovat své zástupce. Výbor má rozhodovat o všech důležitých měnových otázkách (úrokové sazby, emise peněz, kurs apod.).

Riskantní parita

Dohodnutý princip parity je problematický hned z několika důvodů. V případě neshod může dojít k podobnému kolapsu jako při jednání federální vlády o Gabčíkovu: výbor se prostě nedohodne. Nerozhodné hlasování má řešit jednání premiérů obou republik. V takovém případě ale může být ohrožena nezávislost centrálních (národních) bank na vládách a následně i měna.Druhý důvod je závažnější. Bankovka (měna) je vlastně závazkem emisní banky a musí být pochopitelně něčím kryta: pohledávkami centrální banky, zlatem a devizovými rezervami. Pohledávky i závazky české národní banky budou dvakrát větší než pohledávky a závazky slovenské národní banky. V případě jedné společné…