Dnes naposled

Dnes naposled

Praha slavila 28.říjen

„Svatý Václave, vévodo české země,“ zpívá sborově asi šest tisíc lidí s rozžatými svícemi na slavnosti obnovení českého státu na Vyšehradě. Mezi kamennými sochami slovanské mytologie mluví premiér České republiky, Václav Klaus: „Dosavadní rámec naší národní existence se rozpadl. Je na nás, abychom na jeho troskách vybudovali samostatný český stát. Rozdělení federace znamená především novou příležitost a svobodu pro všechny."O tři dny později slaví Československo čtyřiasedmdesáté narozeniny. V projevu při udílení řádů T.G.Masaryka premiér Jan Stráský říká: "Stojíme před posledním dějstvím jako jeho aktéři, účastníci i hodnotící svědkové. Není divu, že tváří v tvář konečnému rozhodnutí, s rozdílnou obecně lidskou, generační i politickou optikou, nevidíme všichni stejně ostře a necítíme stejně silnou neodvratnost tohoto procesu.“

Komunisté za společný stát

Je předvečer státního svátku. Kolem sochy svatého Václava se tísní asi tisíc většinou starších lidí. Několik z nich třímá prapory, dva drží transparent. Na balicím papíru je kostrbatým písmem napsáno: VLÁDNÍ BĚS RVE STÁT JAKO VZTEKLÝ PES. Úderem čtvrté se na malém pódiu objevuje muž v zelené bundě, poslanec Federálního shromáždění za KSČM Miroslav Ransdorf. Začíná manifestace Levého bloku za společný stát.„Lehce se staneme kořistí Německa!“ volá komunistický poslanec. Jeho hlas přenášený mohutnými reproduktory burácí celým náměstím. "Zrádci! Demisi, demisi!…