Podkarpatské křižovatky

Podkarpatské křižovatky

Užhorod hledí na západ, ale kotví na východě

V kolik hodin jede vlak do Volovce? ptám se svou školní ruštinou posunovače na nádraží ve Svalavě. „Ve čtyři hodiny.“ Do poledne je ještě daleko a udivuje mě, že by po mezinárodní trati Praha - Moskva nejel do nejbližší větší zastávky žádný vlak dřív. Před uzavřenou pokladnou se tísní nehybný houf zamračených cestujících. Obracím se se stejnou otázkou na stařenku, stojící stranou. „V pjať časov,“ odpoví rozhodně. Jsem z toho jelen a ptám se dalších. Brzy zjišťuji, že na Podkarpatské Rusi je čas dost nejednoznačným ukazatelem. Oficiální - kyjevský - má oproti našemu hodinový předstih. Lidé ovšem mezi sebou užívají čas středoevropský: „Po našem,“ říkají hrdě, dávajíce najevo svůj odstup vůči východní metropoli. Aby vše nebylo tak jednoduché, lze se setkat i s časem moskevským, posunutým o dvě hodiny dopředu.Výsledkem je dokonalý guláš. Na jízdních řádech se zpravidla uvádí čas kyjevský. Vývěsky na obchodech a restauracích ovšem oznamují otvírací dobu podle libovolného ze tří časů, aniž by upřesňovaly, podle kterého. Lidé si nastavují hodinky zřejmě podle své preference té či oné metropole. Chtějí-li se přesně domluvit, přiloží k sobě ruce s hodinkami a porovnávají vzájemný časový odstup. Další spolehlivou metodou je říkat nikoli „vlak jede ve čtyři“, případně v pět nebo ve tři, nýbrž „vlak jede za tolik a tolik hodin“.

Nemáme a mít nebudeme!

Občas se zdá, jako by zejména…