Schází solidní vyúčtování

Schází solidní vyúčtování

Senátor ZBIGNIEW ROMASZEWSKI o polských lustracích

Osmadvacátého května 1992 přijal polský Sejm usnesení, které nařizovalo ministru vnitra Antonimu Macierewiczovi, aby během dvou týdnů zveřejnil seznamy spolupracovníků státní bezpečnosti z řad nynějších poslanců a zaměstnanců nejvyšších státních úřadů. 4.června dostali poslanci do rukou seznam 64 osob, jejichž jména figurovala v archívních materiálech ministerstva vnitra. O několik hodin později padla vláda Jana Olszewského a samotného ministra Macierewicze poslal nově jmenovaný premiér Waldemar Pawlak na nedobrovolnou dovolenou. Ve druhé polovině června prohlásil ústavní soud květnové usnesení Sejmu za protiústavní a neplatné. 4.července zvláštní parlamentní komise konstatovala, že jednání ministra Macierewicze, jehož se dopustil v souvislosti s lustračním usnesením, „mohlo vést k destabilizaci nejvyšších státních orgánů“. Komise se usnesla, že existují důvody pro povolání ministra k ústavní odpovědnosti.Celý červenec přicházely do parlamentu návrhy lustračních zákonů, vypracované jednotlivými stranami, Senátem, Belwederem. Všechny chápou lustrace jako vyřazení osob, které spolupracovaly se státní bezpečností, na určitý čas z veřejného života. Výjimkou je pouze návrh předložený Liberálně demokratickým kongresem, který se omezuje na pouhé zveřejnění faktu spolupráce bez zbavení funkce. Všechny verze předpokládají možnost odvolání proti výroku obsaženému v lustračních…