Špionážní služba před rozpadem

Špionážní služba před rozpadem

Pozoruhodné „priority“ zpravodajců

Během polistopadových reforem federálního ministerstva vnitra byla mimo jiné zrušena i první správa Státní bezpečnosti - rozvědka. Na jejích základech vznikl Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), který se rovněž zabývá špionáží.Podle jednoho z čelných představitelů Úřadu dokázala nová instituce za dva roky mnohé. "Je tu nová koncepce, organizace, pojetí a nakonec i noví lidé. Ale hovořit konkrétně není možné. Jakákoliv informace, která od nás unikne, může smrtelně ohrozit naše zaměstnance. Navíc je každá informace poskytnutá tisku vlastně informací pro cizí rozvědku. Když vám někdo od nás něco řekne, říká to konkurenci. Chceme Úřad představit skrze naši zprávu pro branně bezpečnostní výbory Federálního shromáždění. Nevíme však, kdy si nás poslanci předvolají."Jiný z vysokých důstojníků rozvědky říká: "Naše výsledky jsou politickými představiteli státu oceňovány. Plníme nejen úkoly tohoto státu, ale pracujeme vlastně i pro společenství všech demokratických států."Tolik tedy říkají o svých výsledcích sami tvůrci Úřadu. Podle informací z jiných - nezávislejších - zdrojů však ani reorganizace rozvědky, ani její akce tak úspěšné zdaleka nejsou.

Výcvik trvá pět let

Údajně „nezbytnou bolestí“ čs.tajných služeb jsou odborníci bývalé Státní bezpečnosti. V rozvědce je jich stále dost: Tak třeba pět ze šesti ředitelů sekcí ÚZSI včetně nejdůležitější (analytické) sekce jsou…