Mezi Jadranem a Maastrichtem

Mezi Jadranem a Maastrichtem

Německo tvoří novou zahraničně politickou doktrínu

Během nedávného přijetí diplomatického sboru v bonnské vládní restauraci Petersberg použil spolkový ministr zahraničních věcí Klaus Kinkel (FDP) jednu, v Německu stále oblíbenější formulaci: „Co nechceš či nemůžeš sám, nenuť dělat jiné.“ Ministr tím vysvětlil důvody vedoucí k nasazení pozorovacích jednotek Bundeswehru v Jaderském moři.

Pod praporem OSN

Oficiální interpretace Kinkelova výroku zní, že Německo po svém sjednocení nemůže pouze nečinně přihlížet stále chaotičtějšímu stavu současného světa. Do loňského 15.března se SRN ještě musela držet v mantinelech, předepsaných poválečným uspořádáním Evropy. Předáním ratifikační listiny, v níž SSSR potvrdil skutečnou suverenitu sjednoceného Německa, se však uvolnil prostor pro novou, volnější interpretaci spolkové ústavy. Podle vládní koalice již není mírové nasazení Bundeswehru mimo území NATO principiálně vyloučené, je ale třeba dbát na jeho skutečně mírový charakter. K tomuto účelu je nejvhodnější, a vlastně jedině možné, zasáhnout pod vlajkou OSN jako instituce, zaštiťující světovou kolektivní bezpečnost. Rozhodne-li se OSN k mírové intervenci, Německo nemůže zůstat stranou. Nemůže požadovat od jiných to, co nechce dělat samo.Jiná interpretace, pocházející rovněž z koaličních kruhů, nabízí odlišný pohled. Na své poslední předprázdninové tiskovce vyloučil kancléř Kohl zásah na Balkáně - jak Německa, tak…