Být na správné straně

Být na správné straně

Hrdinové nebezpeční pro společnost nebo naopak?

Jako vojenský letec z povolání jsem byl stíhán pro zločin dezerce, protože jsem odešel do zahraničí. Když jsem se při rehabilitačním řízení ohradil proti tomu, abych byl i nadále považován za zločince, i když omilostněného amnestií z roku 1960, bylo rozhodnuto, že moje jednání „nevykazuje potřebný stupeň nebezpečnosti pro společnost, aby je bylo možno kvalifikovat jako trestný čin“. To je nemysl.

Následoval jsem své učitele

Roku 1949 jsme si všichni mysleli, že válka vypukne co nevidět. A jako mnoho jiných, i já jsem odešel ne proto, abych se své povinnosti „vyhnul“, ale abych jí dostál. Abych bojoval na správné straně jako v roce 1939. Usnesení vojenské prokuratury, kterým se nyní pozastavuje moje trestní stíhání, říká: Nelze pominout, že skládal vojenskou přísahu v roce 1947 a necítil se jí být vázán po roce 1948, kdy došlo ke změně politické orientace a v republice začala být v rozporu s principy demokratické společnosti porušována občanská a politická práva.To je pravý opak mého skutečného stanoviska. Není pravda, že jsem se „necítil vázán“ svou vojenskou přísahou. Jasně to vyplývá z následujícího odstavce mé žádosti:Byl jsem si plně vědom povinností, které mi ukládá vojenská přísaha, a proto jsem následoval příkladu svých velitelů a profesorů, o jejichž motivaci, cti a sprvánosti počínání jsem neměl a stále ještě nemám nejmenší pochyby. Byli to důstojníci, kteří za…