Cena samostatnosti

Cena samostatnosti

S ministrem DUŠANEM ŠEŠOKEM o Slovinsku po roce nezávislosti

Dvacátého šestého června 1991, právě před rokem, vyhlásil slovinský parlament nezávislost. Nejsevernější republika bývalé Jugoslávie se však skutečně osamostatnila teprve 8.října, když zavedla vlastní měnu. Den předtím vypršelo tříměsíční moratorium Evropského společenství, zmrazující kroky k samostatnosti, na němž se usnesli představitelé Slovinska a ES při jednání na souostroví Brioni krátce po vypuknutí války ve Slovinsku.

Ekonomické propasti Jugoslávie

Bezprostřední příčiny rozpadu Jugoslávie byly ekonomické: chaos v politických a právních poměrech se odrážel především v hospodářství. Příkladem byla federální klasifikace jednotlivých republik a oblastí na více a méně vyvinuté. Černá Hora, Makedonie, Bosna a Hercegovina a srbská autonomní oblast Kosovo byly federálními institucemi v Bělehradě označeny za „méně vyvinuté“, a měly tudíž dostávat ekonomickou pomoc od „vyvinutých“: Slovinska, Chorvatska a Srbska bez Kosova.S výší pomoci, jejím rozdělením a jejími výsledky však nikdy nebyli spokojeni jedni ani druzí. „Méně vyvinutí“ se odvolávali na Marxovu teorii hodnoty a obviňovali „vyvinuté“, že je okrádají o nadhodnotu, kterou si vytvářejí na jejich úkor svou technologickou vyspělostí.Z pohledu „vyvinutých“ federace prostě převedla značnou část jejich republikového důchodu, vytvořeného větší produktivitou, do Fondu pro méně vyvinuté a tam byla tato částka…