Černé ticho

Černé ticho

V Ostravě dnes vládne sociální smír. Otázkou je, zda vydrží i po rozpadu státu

Lidé nakupují, chodí do práce. Auta jezdí, komíny kouří, kola těžních věží se točí. Přes státoprávní spory a povolební nervozitu panuje v Ostravě klid. Ale jen na první pohled.

Časovaná sociální bomba

Ostravský region je naším největším centrem těžkého průmyslu a těžby uhlí. Od poloviny devatenáctého století tu živelně rostly velké průmyslové podniky. Byla tu práce: za ní se stěhovali především nekvalifikovaní pracovníci. Minulý režim užíval zdejší těžký průmysl jako základnu pro zbrojní výrobu, kterou pak ve světě proslul. Jeho plánovači zavinili, že sociální, ekologické a urbanistické problémy města vyrostly do obludných rozměrů. Ostrava má po Praze největší problémy s kriminalitou, lidé tu dýchají zkažený vzduch. Kam se podíváte, ulpívá uhelný prach. Umýt lze jen těžko.Polistopadová vláda rozhodla o útlumovém programu pro těžký průmysl, má být zastaven chemický provoz v samém středu města. Rušení některých dolů a hutí však s sebou nese riziko sociálních nepokojů. Sociologové Marie Navrátilová a Juraj Hon ve své studii z října 1991 shrnuli situaci takto: "Pokládáme ostravskou aglomeraci s jejími lidskými, přírodními a hospodářskými vazbami za časovanou sociální bombu, která ohrožuje nejen náš kraj, ale celou republiku. Problém nezaměstnanosti, pokud nebude minimalizován, se může stát rozbuškou."Nezaměstnanost v Ostravě dnes není velká, avšak na podzim se očekává její růst. Městský úřad tvrdí, že pokud nevzroste na víc, než deset procent zvládne situaci vlastními silami. V prostředí politické a hospodářské nestability však může počet lidí bez práce vzrůstat nekontrolovatelně. Pokud se tak stane, bude to konec sociálního smíru na Ostravsku.

Ulice

Klidný provoz v centru Ostravy nesvědčí o politickém napětí. Stačí ale pár rozhovorů s náhodnými chodci a člověk je vyveden z omylu.„Společný stát nezachováme, když se dělá všechno pro to, aby se rozpadl,“ říká starší paní na Masarykově náměstí. Volby podle ní „dopadly špatně“. Šedovlasý padesátník souhlasí: „Lituji, že komunisti dostali tolik. Věřím, že ministr Klaus nás z toho marasmu vyvede."Obavy z rozdělení státu má především starší generace. Usměvavý důchodce v centru města na otázku, co si myslí o rozdělení federace, říká: "O tom vůbec nechci slyšet. Škoda, že nebyl zvolen pan Dienstbier.“ Skupina teenagerů o pár metrů dál má už jiný názor: „Se Slováky se nedohodneme, dokud tu bude Mečiar.“ Mladý dělník potvrzuje: „Pokud zůstane na Slovensku u moci HZDS, pak je marné snažit se o dohodu a musíme se rozdělit. Myslím si, že Klausova cesta je v zásadě správná. Slováci míří na východ a my na západ.“ Energický třicátník: „Teď už nejde o rozpad státu, ale o to, jestli tu budou vládnout bolševici nebo ne.“ Mladá žena na Jirákově náměstí říká: „Mám strach z pana Mečiara.“ Dělníci si však zachovávají nadhled. Padesátník v montérkách tvrdí: „Se Slováky se to vyřeší. Vždyť to je asi jenom boj o koryto.“ Jeho kolega vůbec nebyl volit a „o politiku se nezajímá“. Paní středního věku není spokojená, ale ne kvůli státoprávním sporům: „Člověk pracuje, vydělává, ale má sotva na jídlo. Celá reforma je špatná.“ Úředník okolo čtyřiceti let má podobný názor: „Situace je dost hrozná. Ve Vidnavě a Albrechticích už jsou skoro všichni bez práce, moje manželka také přišla o zaměstnání. Jak chcete žít, když domů prostě nepřinesete peníze na jídlo?“

Politika

Severní Morava proslula jako sídlo ortodoxních komunistů. Na území pod správou ostravského KNV stály Stalinovy sochy a náměstí některých severomoravských měst nesla Stalinovo jméno až do listopadu 1989. Ostravští umělci dodnes vzpomínají na aktivitu předlistopadového ideologického tajemníka KNV Brumka. Volební úspěchy levice tu proto vzbuzují větší obavy než jinde.Komunisté si zde uchovali vliv v průmyslu. Místopředseda oblastního sdružení ODS v Ostravě ing.Radim Nováček k tomu podotýká: „Racionální jádro obav z jakéhosi levicového puče vidím ve faktu, že základy našeho státu leží v minulé éře. Tady v Ostravě musíte mít k politické činnosti stejnou odvahu jako před listopadem. Někteří členové ODS sice platí příspěvky, ale bojí se ke členství veřejně přiznat, bojí se projevit. Bývalí komunisté na vedoucích místech totiž propouštějí z práce přednostně aktivisty někdejšího OF nebo současné přívržence pravice. Matkou strachu je i současná povolební nejistota."Do ostravské kanceláře ODS volá hodně lidí. Ptají se, co mají dělat, aby podpořili reformu. Strach z nástupu levice zaznamenala také kancelář Občanského hnutí (OH). Patří k paradoxům této strany středu, že několik telefonátů ji informovalo o "nebezpečí nástupu pravicových sil“.Tajemnice městského výboru KSČM v Ostravě dr.Věra Flasarová domněnky o militantních levičácích odmítá: „Rozhodně nikdo z nás nechystá převzetí moci. My chceme dělat novou politiku. V našem ostravském vedení jsou noví lidé, všichni okolo čtyřiceti let. Nebezpečí zleva je výmysl. Lidi sjednocuje strašák, tak se vytáhl strašák bolševiků ve vládě. Mám za to, že současná nervozita souvisí se ztrátou životních jistot. Myslím si, že v této reformě se pro člověka mnoho nedělá."Ostravští komunisté se tedy nálepce radikalismu brání. Místní tiskový orgán strany - Naše pravda - jim však v tomto úsilí mnoho nepomáhá. "Noviny komunistů z Čech, Moravy a Slovenska“ si nedělají velkou starost s fakty a věcností. Stačí si přečíst titulky z několika náhodně vybraných čísel: Prezident Havel - rozmarný vládce, Čs.veřejnost odmítá sankce proti Jugoslávii, Rána do tváře normalizaci… Posledně jmenovaný článek se věnuje povolební analýze a jeho autor (zkratka I.W.), dospívá k jednoznačnému závěru: voliči ODS se zachovali stejně jako ti, kteří ve 30.letech v Německu dali hlas NSDAP. I.W. píše: „…ženské povahy mezi muži rády vzhlížejí k sebevědomým pánům, ačkoli ty moudřejší tuší, že toho budou časem litovat, protože arogance a nezřízené sebevědomí ty pány obvykle zbaví rozumu a zavede je i jejich věrné do pekla. Jakož se už v tomto století stalo v měřítku hrůzyhodném. Nejarogantnější chlap století budil strach a odpor, a přece byl i davy, které zfanatizoval, přímo zbožňován."Noviny Naše pravda jsou podle tiráže "otevřené celé levici“. Předseda městského výboru Československé sociální demokracie Jaroslav Pavlán však říká: „S Naší pravdou nechceme mít nic společného. Komunisté a sociální demokraté byli vždycky jako voda a oheň. Členy KSČM, kteří prohlédnou a chtějí vstoupit do naší strany, samozřejmě neodmítáme. Pokud nic neprovedli.“ Otec J.Pavlána byl rovněž sociálně demokratickým funkcionářem. Za války strávil čtyři a půl roku v nacistickém vězení a v 50.letech byl komunisty odsouzen znovu - na 23 let. Než ho vysvobodila amnestie, prožil v lágru téměř devět let.

Restrukturalizace

V ostravských kancelářích politických stran se hovoří o změně hospodářské struktury Ostravska: o útlumu těžkého průmyslu, o rozvoji služeb, dopravy a lehkého průmyslu. Výchozím bodem restrukturalizace je zákon 245/91 České národní rady. Tento zákon upravuje průběh ekonomické reformy na Ostravsku a přihlíží ke zvláštnostem regionu. Zdejší složité hospodářské postavení vyžaduje větší účast státu na ekonomické transformaci; na tom se shodnou vládní i opoziční síly odcházejícího parlamentu. Ladislav Vrchovský (OH): „Zahraniční kapitál nemá zájem o těžký průmysl. Předpokladem pro to, aby na Ostravsko přišel, je změna hospodářské struktury a následné státní investice do rozvoje drobného a středního průmyslu.Účast státu na transformaci neodsuzují pochopitelně ani komunisté, ani sociální demokraté, kteří poukazují na těžkou sociální situaci regionu.“ Podobný názor má i předseda městské organizace SPR-RSČ v Ostravě MUDr.Jiří Bolek: „Ostrava s polským Slezskem je nejrizikovější místo celé Evropy. Pro útlumové programy nemusíme vymýšlet nové modely, příkladem mohou být programy, jaké byly úspěšně užity v Anglii nebo Británii. Tam byl celý proces rozložen do období 10–15 let. Lámat věci přes koleno, to není řešení. Na ostravském problému musíme spolupracovat všichni, tady nelze hledět na stranické zájmy."Ostravská radnice to vidí z jiné strany. "Region má značnou vnitřní schopnost přeměny. Ostraváci jsou totiž zvyklí tvrdě pracovat,“ říká zástupce ostravského primátora ing.Milan Balabán. „Západní podnikatelé mají zájem u nás investovat. Praha je podle nich dnes již out of business. Tam lidi nejdřív natáhnou ruku, než začnou dělat. V Ostravě je tomu naopak. Počet západních podnikatelů u nás roste v určitých vlnách. V obdobích politické nestability nastává pokles: stalo se tak i během diskuse o odvolání primátora."Podle zástupce primátora v sociální oblasti, ing.Zbyňka Pražáka, je v sociální sféře klid. "Možná je to ale klid před bouří. Nejmilitantnější skupinou jsou horničtí důchodci, kteří jsou navíc z velké části poměrně mladí. Mají zničené zdraví, nevidí žádnou perspektivu. Minulý režim je naučil říkat: Já jsem horník, kdo je víc. A dnes to najednou neplatí."Transformace ostravské ekonomiky musí bezpochyby stavět na aktivitě místních lidí. Situace si jistě vyžádá i větší zájem státních úřadů. Pokud nedojde k politickým otřesům, které odradí zahraniční investory a zastaví reformu, nebude muset stát tolik investovat a ostravský region se vzdálí vlivu ministerských úředníků. Současné politické napětí však Ostravsku nepomáhá. "Lidé čekali, že se po volbách začne pracovat. Teď však nevědí, co mají dělat,“ říká místopředseda oblastního sdružení ODS v Ostravě ing. Vladimír Návrat. „Psychicky jsou vyčerpáni. Patovou situaci je třeba rychle řešit.“

Moravský stát

Podle primátorova zástupce M.Balabána by při referendu lidé v Ostravě hlasovali pro společný stát. „Politicky patříme k Čechám. Ale vždycky jsme pociťovali vzájemné vazby spíše se Slovenskem, než s Prahou."Většinu hlasů na Ostravsku získala ODS. Její program upřednostňuje hospodářskou reformu, které se nelze vzdát ani za cenu rozdělení republiky. Přesto mají mnozí lidé v Ostravě pochopení pro slovenský postoj na jednání o budoucnosti státu. Podobně jako Slováci, ovšem z moravských pozic, kritizuje "pražský centralismus“ i Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS). Poslanec za „Moravany“ v ČNR dr.Zbyšek Stodůlka z Ludgeřovic soudí, že: „Tak přísná centralizace, jako je dnes, nebyla ani za komunismu.“ Pravomoci bývalých KNV podle něho převzala ministerstva, „a tak veškeré rozhodování vychází z jediného místa“.„Jak může pracovat samospráva, když obce nemají peníze?“ ptá se vedoucí územního střediska HSD-SMS v Karviné dr.Karel Foniok "Česká národní rada na svém posledním zasedání schválila nový daňový zákon, ale neřeklo se, kam daně půjdou. Rozdělování opět zůstane v rukou státu."HSD-SMS tvrdí, že není nacionální organizací. Její vizi spolkového uspořádání českých zemí sdílejí i KDU, LSU a KSČM. Poslední dvě strany mají - spolu se Sládkovými republikány - pochopení i pro slovenské požadavky vůči Praze. Předseda ostravské buňky SPR-RSČ J.Bolek komentuje situaci takto: "Myslím, že nálady na Slovensku nejsou protičeské, ale protipražské. V Praze se udělaly velké chyby a na Slovácích se to dřevo už štípat nedá jako na nás. Pro Ostravu by bylo rozdělení mnohem horší než pro Prahu, my jsme si se Slováky vždycky dobře rozuměli."Otázka postavení Moravy v České republice není na severu země tak žhavá jako na jihu. Česko-slovenské spory jí ale dávají nový náboj i zde.

Jugoslávie už dnes

Podle názoru historika Tomáše Staňka (kandidoval do parlamentu za ODS) se nedá v dalším československém vývoji zcela vyloučit jugoslávská varianta. Především v tom případě, když dojde k nezvládnutelnému přílivu uprchlíků. „Ve společenském chaosu, který migrace vyvolá, bude mít možnost se uplatnit agrese, které je i v našich lidech dost,“ říká dr.Staněk. „A nemusí to být ani formou boje mezi republikami."Nekontrolovatelná migrace ze Slovenska do Čech přitom již existuje. "Podle odhadů ROI se do Ostravy přistěhovalo za poslední dva roky 25.000 Romů a dnes jich tu žije celkem 40.000,“ tvrdí zástupce primátora M.Balabán. „Neměl bych to říkat, ale na jejich konto připadá 60–70 procent trestných činů ve městě. Podle ostravské reprezentace Romů se ale zločinů dopouštějí ti ze Slovenska. Skiny tu naštěstí nemáme. Premiér Pithart nám řekl, že v případě rozdělení státu přijde ze Slovenska do českých zemí 300.000 Romů. Ostrava pro ně bude první přestupní stanicí. Již dnes je zvládnutí proudu romských přistěhovalců nad možnosti města."Ekonomické těžkosti rozdělení státu by podle představitelů města nemusely být pro Ostravu příliš velké. Průmysl severomoravské metropole je sice závislý na dovozových surovinách z východu, ale se Slovenskem souvisí pouze jejich přeprava. Zástupce primátora Z.Pražák: "Z hlediska našich podniků už k rozdělení došlo. Slovenští partneři dnes vystupují vůči nám velice nekorektně. Kdo měl přátelské vztahy s někým ze slovenské strany, bývá slovenským kolegou žádán, aby je utajil. Rozdělení země by v každém případě přineslo velké potíže šedesáti tisícům slovenských pracovníků, kteří dojíždějí do práce na Ostravsko."Stěhování Slováků do Ostravy má dlouhou tradici, v regionu jsou dobře přijímáni a rychle se asimilují. Slovenská základní škola v Karviné - je jediná - má potíže s naplněním prázdných tříd.Předseda sociální demokracie v Ostravě J.Pavlán doufám, že k rozdělení státu nedojde. "Ostrava není na Slovensku ekonomicky závislá, ale problém vidím v lidské stránce věci. Obávám se, že brzy by mohlo propouštění z ostravských podniků dostat nacionální charakter.“

Volební výsledky na severní Moravě a ve Slezsku

V Severomoravském kraji vyhrála koalice ODS-KDS. Do České národní rady a do Sněmovny národů Federálního shromáždění získala necelých 30% hlasů. Ve Sněmovně lidu, kam kandidoval Václav Klaus, pro ni hlasovalo 40% voličů. Na druhé příčce se umístil Levý blok s více než patnáctiprocentní podporou. Třetí HSD-SMS získalo podle sněmoven 9–12 procent. Československá strana lidová měla 6–7 procent, Sociální demokracie nad 6 procent, republikáni nad 5 procent, LSU do 4 procent stejně jako Občanské hnutí (s výjimkou Sněmovny národů, kde pro OH získal Petr Miller sedm procent).ODS zaznamenala v Severomoravském kraji relativně průměrný výsledek, avšak umístila se výrazně lépe než na jižní Moravě. Levý blok měl na Ostravsku po Severočeském a Středočeském kraji třetí nejlepší výsledek, republikáni po Praze druhý nejhorší, KDU-ČSL po jižní Moravě a východních Čechách třetí nejlepší.Levice dopadla na Ostravsku hůře než v českých centrech těžkého průmyslu. Proti volbám v roce 1990 však vzrostl počet komunistických voličů ve všech okresech, nejvíce v Karviné (o 4%), v Ostravě a Bruntále (o 3%). Počet voličů ČSSD rovněž vzrostl v průměru o 2–3 procenta, KDU-ČSL přišla naopak téměř ve všech okresech o 1–2 procenta. HSD-SMS přišla asi o deset procent hlasů. Republikáni nedostali při minulých volbách ani jedno procento.

Nezaměstnanost na Ostravsku

V Ostravě žije dnes přibližně 350.000 obyvatel. Městská aglomerace Ostravy, Frýdku-Místku, Havířova, Orlové a Karviné dosahuje jednoho miliónu obyvatel, celý ostravský region s městy Opavou, novým Jičínem a Třincem jednoho a půl miliónu. Na třech procentech území České republiky tady žije 15 procent všech obyvatel českých zemí.Počet pracovních míst v Ostravě se pohybuje kolem 200.000, z toho 60% je v průmyslu. Dominuje průmysl paliv, hutnictví a chemie. Ke 30.květnu 1992 evidoval Úřad práce v Ostravě celkem 6.609 uchazečů o práci, tj. 3 procenta z počtu všech zaměstnanců, volných míst bylo ke stejnému datu asi 2.500. Nezaměstnanost se dále snižuje. Analogická čísla platí pro celý ostravský region.Správu ostravského regionu koordinuje pouze Svaz měst a obcí severní Moravy a Slezska, na jehož práci se účastní 54 obcí, předsedou je ostravský primátor. Členem svazu je i slovenské okresní město Čadca, odkud pravidelně dojíždí na Ostravsko za prací mnoho ze zmíněných 60.000 Slováků.Těžký průmysl v Ostravě přešel na útlumový program. Zatím nejsou problémy s nezaměstnaností horníků. Někteří odešli předčasně do důchodu ze zdravotních důvodů, s odstupným 80–100.000 korun. Z likvidovaných dolů měli horníci možnost přejít na jiné šachty. Dnes chybí v Ostravě 700–800 pracovníků pro hlubinné dobývání. Do roku 1994 však mají být ve městě zavřeny 4 šachty, zůstane pouze důl Odra v Koblově.Větší obavy z nezaměstnanosti mají v hutnictví. Dosavadní reformy však zatím přinesly Vítkovickým železárnám vysoké zisky a zvedly pracovní morálku. Hodně volných míst je ve stavebnictví: některé stavební firmy dokonce nabírají dělníky z Ukrajiny. Obavy ze sociálních důsledků vzbuzuje případné propouštění v textilním průmyslu, kde celých padesát procent zaměstnanců tvoří ženy - samoživitelky.V souvislosti s velkou privatizací se na podzim tohoto roku čekají velké výluky v dolech a hutích. Počet nezaměstnaných má dosáhnout až deseti procent práceschopného obyvatelstva (tj. 20.000 osob). Katastrofický odhad hovoří o 60.000 nezaměstnaných, z toho šedesát procent v těžkém průmyslu. Může se naplnit, dojde-li v průběhu hospodářské reformy ke komplikacím.