„Plíživý převrat“
Litva mezi dvěma referendy
Květnový litevský plebiscit měl rozhodnout o zřízení úřadu výkonného prezidenta republiky. Výrazná převaha kladných odpovědí zmátla zpočátku i některé pozorovatele, ale pro přijetí návrhu byl zapotřebí souhlas nadpoloviční většiny všech voličů. Šedesátiprocentní účast nakonec rozhodla o tom, že v absolutním měřítku souhlasilo s návrhem jen něco přes 40% obyvatel. „Politickým obsahem referenda byla zkouška důvěry,“ řekl později na zasedání parlamentu (Sejmas) jeho předseda Vytautas Landsbergis, „přes 70% voličů podpořilo Koalici Sajudisu za demokratickou Litvu (která obhajovala prezidentský systém - pozn. autora) …Ke schválení zákona chyběly hlasy, avšak mínění obyvatel - pokud by šlo o volby podle západních měřítek - by bylo přijato jako zcela přesvědčivé."Zatímco naše Rudé právo a Haló noviny jásají ("Landsbergis prohrál“), předseda litevského Sejmu upozorňuje parlamentní opozici, která se od vyhlášení nezávislosti 11. března 1990 nenápadně rozrostla na většinu, že s podporou 25% si nikdo nemůže nárokovat absolutní moc. "Odpovězme si na otázku, zda se nedostáváme pod vládu levicového bloku. Zda není likvidována nezávislost tisku, neobnovuje se zvůle a korupce úředníků, není ochromována justice. Neprobíhá rekonstrukce starého systému pod novým názvem?"Vytautas Landsbergis dospěl k závěru, že krizovému vývoji je třeba čelit neprodleným vytvořením mocnější státní instituce. Po očekávaném kladném vyznění…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu