Černá nebo rudá
JAR před hrozbou socialismu
Když jsem před třiadvaceti lety vystoupil z letadla v Johannesburgu, začal jsem se hned na letišti divit. Jižní Afrika není nějakou polodivočinou, ale moderním státem s vysoce vyvinutým průmyslem, dokonalými službami a prvotřídním bankovnictvím. Stačilo však ujet několik stovek kilometrů, překročit hranice směrem na sever, a již pár metrů za hraniční závorou začala ta pravá Afrika. Prašné cesty s náznaky asfaltu a hejna polooblečených dětí, které natahovaly ruce. Byli jsme ve „svobodné“ Botswaně či Angole či jinde. Zatímco v Jižní Africe vládl apartheid.
Ponižující systém apartheidu
Systém apartheidu byl vynález nedobrý a pro lidskou duši ponižující. Je však nutno konstatovat, že za jeho fungování v Jižní Africe takřka neexistovala nezaměstnanost, jihoafrický rand se vyměňoval za 1,40 dolaru a živobytí na celý měsíc, včetně toaletních potřeb, cigaret a dvou lahví whisky, stálo necelých 30 randů. Za necelé dva tisíce byl k mání nový mikrobus VW a galon benzínu (cca 4 litry) stál kolem 20 centů. Průměrný výdělek kvalifikovaného řemeslníka byl 180 až 250 randů a inženýr už dostal od 350 do 400.To vše na úkor utlačovaných černochů, zní pohotová námitka. Ano, je pravda, že černí byli placeni mnohem méně. Avšak jejich kupní síla a životní úroveň byla přinejmenším o 70% vyšší než dnes. Již tehdy existovaly sankce, především kulturní a sportovní. Neméně tvrdé bylo embargo na dovoz zbraní a strategických…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu