Třetí konverze škodovy říše

Rozhodnutí plzeňské Škodovky vstoupit do partnerského vztahu s německým Siemensem vyvolalo pozornost sdělovacích prostředků i obavy z růstu vlivu německého kapitálu, který po mladoboleslavské a bratislavské automobilce získává značný vliv i v mnohem větším podniku a.s.ŠKODA KONCERN PLZEŇ.Ten v těchto dnech prožívá v boji o přežití svoji třetí konverzi, typickou i poučnou pro mnoho jiných našich podniků.

Konverze s francouzskou injekcí

Plzeňskou strojírnu založil inženýr Emil Škoda (který byl pak za zásluhy jmenován rytířem) před 123 lety. Do konce minulého století se stala největší rakousko-uherskou zbrojovkou. Její akcie byly uloženy převážně ve vídeňských bankách; období válečné konjunktury zakončila s 30.000 zaměstnanci a s výrobou zaměřenou výhradně na zbraně a střelivo.

V roce 1918 žádný „federál“, který by věnoval peníze na konverzi, neexistoval a mladý stát potřeboval prostředky jinde. Nezbylo než se spolehnout na vlastní síly. Vymyslet a vyrobit nové výrobky a hlavně: dokázat je ve válkou rozvrácené Evropě prodat. Už rok po válce se místo kanonů vyráběly odstředivky na mléko pro sedláky i velké mlékárny, tabákové stroje a balicí automaty vlastní konstrukce. V roce 1920 vyjela ze Škodovky první parní lokomotiva - výrobek, který se zde nikdy nevyráběl. Rychle následují elektrické lokomotivy, nákladní auta a v té době populární sentinely. V r.1925 kupuje Škodovka mladoboleslavskou firmu Laurin a Klement.

…