Rasový výbuch v Los Angeles

Rasový výbuch v Los Angeles

USA stojí před problémy chudinských čtvrtí velkoměst

Minulý týden mi volala přítelkyně z Los Angeles: „Obchody a kina v celé ulici jsou vypálené. Ozbrojená stráž u otce v práci zachránila jednoho bělocha před ubitím. Motá se tu kolem Jesse Jackson a má přijet i Bush. V noci je klid, ale pořád je vidět kouř z neuhašených požárů. Když projíždíme po městě, všude vidíme obrněné transportéry. Umíš si to vůbec představit? Obrněné transportéry s pouštní kamufláží, ty, co byly loni v Iráku, se projíždějí po ulicích Los Angeles!“ V jejím hlase zazníval úžas, smutek a vztek.Chápu její úžas. Los Angeles je jedním z etnicky nejpestřejších měst v USA, žijí v něm početné mexické, latinskoamerické, japonské, korejské, vietnamské a další komunity. Běloši jsou zde v menšině. Ale na rozdíl od New Yorku či Detroitu netvořilo v jižní Kalifornii rasové napětí nikdy dominantní prvek atmosféry velkých měst. A teď bylo najednou třeba povolat k potlačení násilností obrněné transportéry.S tím vztekem je to složitější. Na koho tu vlastně člověk může mít vztek? Ani ne tak na policisty, kteří zmlátili Rodneye Kinga, nebo na porotu, která neshledala nic závadného na tom, že policisté zkopali a zbili neozbrojeného muže, zadrženého pro nadměrnou rychlost. Dokonce snad ani na účastníky výtržností, kteří se podle všeho prvních pár hodin skutečně soustředili na Kingův případ. Zdá se ostatně, že na ně lidé vlastně ani žádný zvláštní vztek nemají. Nikdo…