INFLACE - dítě 20.století

INFLACE - dítě 20.století

Inflace je pro většinu československých občanů - a to i pro starší generaci - jevem novým a většinou neznámým. Neznamená to, že po čtyřicet let komunistické vlády neexistovala: ceny základního zboží rostly sice jenom pomalu, řádila ale inflace skrytá (stále nekvalitnější zboží se prodává za stejnou cenu) a inflace potlačená (oficiálně ceny nerostou, ale bují úplatkářství a rostou úspory, protože si není co koupit). Komunisté regulovali ceny mimo jiné proto, aby od inflace odvrátili pozornost, aby mohli strašit „ďáblem“ volného trhu.Čtyřicet let skrývaná inflace se nám nyní vrátila a vrací se i s úroky. Prvním - a doufejme že i do budoucna největším - šokem, byl cenový skok po liberalizaci cen v lednu 1990, jemuž se v podstatě nešlo vyhnout.Levicové strany se netají s tím, že chtějí po volbách prosazovat expanzivní měnovou politiku, povzbudit poptávku apod. Udržet míru inflace v únosné míře bude v našich podmínkách bezpochyby obtížné, a to i pro vládu, která si klade za cíl přísně kontrolovanou rozpočtovou a monetární (peněžní) politiku. Neškodí tedy říci si, jak neblahé důsledky inflace přináší.Inflace znamená v zásadě pokles hodnoty či kupní síly peněz. Peníze jsou jednak prostředkem směny a zároveň tzv. uchovatelem hodnoty. Obě tyto funkce jdou ruku v ruce. Pokud lidé nemají důvěru v kupní sílu peněz, peníze přestávají být používány jako prostředek směny. Kdykoliv dojde k extrémní inflaci - nazývané hyperinflaci, lidé se vracejí zpět…