O koalicích rozhodnuto

O koalicích rozhodnuto

Do voleb zbývá šedesát dnů

V pondělí šestého dubna zaniká možnost vytvářet předvolební koalice. Politické strany a hnutí musí jmenovat po dvou zástupcích do volebních komisí a nahlásit své kandidátní listiny. Šedesát dnů před volbami končí první kolo politického vyjednávání - začíná kampaň.

Ofenzíva levice

O složení budoucího parlamentu existuje zatím jen orientační představa. Nedávný průzkum veřejného mínění obsahuje celkové rozložení politických sil v obou republikách, nenajdeme v něm ale informaci, jak si konkrétní strany vedou v jednotlivých volebních krajích. Vzhledem k tomu, že počet mandátů není ve všech krajích stejný, jsou odhady o složení budoucího parlamentu nutně nepřesné. I s touto výhradou však „globální“ pohled na výsledky volebních preferencí ukazuje řadu zajímavých věcí.Na Slovensku trvá převaha nacionalistické levice (SDĽ, HZDS a SNS mají dohromady 56%) nad rozpačitou pravicí (KDH, DS a ODÚ 20%). V Čechách mají pravicové strany sice momentálně navrch (ODS, KDS, ODA a KDU-ČSL celkem 30%), jejich náskok před levicí ale není nijak výrazný (KSČM, ČSSD a LSU 22%). Ve federálním měřítku je tedy pravděpodobné, že levicové strany budou mít v budoucím parlamentu převahu. Třípětinovou většinu, která je nutná pro přijímání ústavních zákonů, se jim ale nepodaří získat. Rozhodující problémy bude proto parlament nucen řešit kompromisem. Samozřejmě jen tehdy, pokud se poslanci nerozhodnou pro střet, který by znamenal předčasné parlamentní volby.

Pravo-levá koalice

Připusťme, že zvítězí snaha o kompromis a podívejme se, jak by mohlo probíhat sestavování nové vlády. Pokud skutečně volby vyhraje zatím nejsilnější ODS (mimochodem jediná skutečně federální strana), teoreticky by měl nový kabinet dávat dohromady Václav Klaus. Pro schválení vládního programu bude ovšem potřebovat hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců.Z pohledu pravice bude nejobtížnější získat hlasy ve slovenské části Sněmovny národů (poměr poslanců obou republik je tady 75:75). K pevné pozici v SN, potřebuje vláda alespoň osmatřicet „slovenských“ hlasů. A to je prozatím nereálný sen. Pokud tedy KDH, DS a ODÚ nezaznamenají ve volbách překvapivý úspěch, bude pravice nucena začít jednat o pravo-levé federální koalici. Mnohé už naznačuje poslední vyhlášení Jána Čarnogurského: šéf KDH považuje slovenské sociální demokraty za přijatelné partnery. Pravice nemá ovšem zatím jistou většinu ani ve Sněmovně lidu (česko-slovenský poměr 99:51). Tady jí možná bude chybět jen několik hlasů. Pokud Občanské hnutí získá dostatečný počet křesel, stane se Dienstbierova strana zřejmě příslovečným jazýčkem na politických vahách. Případný neúspěch OH naproti tomu může znamenat stejnou situaci jako ve Sněmovně národů: nutnost pravo- levé koalice.

Nerozhodnutí mohou rozhodnout

Pokud vezmeme vážně slova Ivana Fišery z ČSSD (Respekt č.13), podle kterého „nepřipadá povolební spolupráce sociálních demokratů s komunisty v úvahu“, nemá ani levice velkou šanci na sestavení federálního kabinetu. K tomu by totiž potřebovala hlasy KSČM.Může se však stát, že levice sestaví vládu menšinovou. Nepotřebuje k tomu přímou účast KSČM, stačí když Svobodova strana podpoří vládní program. Vytvořit takový kabinet se ale rovná politické sebevraždě; menšinová vláda by totiž plně závisela na rozmarech komunistů, kteří by jej mohli kdykoliv vydírat.Velkou neznámou je padesát procent voličů (v Čechách 33%, na Slovensku 17%), kteří si dosud nevybrali svoji politickou stranu. Podle odborníků z IVVM jsou ve svém celku názory zatím nerozhodnutých občanů stejně roztříštěné, jako postoje těch, kteří se už pro některou stranu rozhodli. Jinými slovy: pokud by si všichni váhající naráz vybrali, stranám by sice přibyla procenta, ale jejich vzájemný poměr by se příliš nezměnil. K výrazné proměně dojde jen tehdy, pokud k volbám přijde pouze např. „pravicová“ část nerozhodnutých, zatímco „levice“ zůstane doma. Znamená to, že získat mohou jen ty strany, které dokáží „své“ dosud nerozhodnuté stoupence, dostat k volebním urnám.Nejsilnější pravicová strana ODS vstupuje v Čechách do voleb v koalici s Křesťanskodemokratickou stranou (KDS) Václava Bendy a na Slovensku s Demokratickou stranou (DS) Jána Holčíka. Podle posledních průzkumů veřejného mínění může počítat s jednadvaceti procenty voličů v Čechách a pěti procenty na Slovensku. Druhým největším uskupením je Levý blok, sdružující KSČM a Hnutí demokratické levice (8%). Předvolební koalicí je i Liberálně sociální unie (LSU), vedená předsedou Zemědělské strany Františkem Trnkou (7%), jejímiž členy jsou i Čs.strana socialistická a česká organizace strany Zelených.Klub angažovaných nestraníků (KAN) dal na svých kandidátních listinách prostor lidem z Konfederace politických vězňů, Antikomunistické aliance a Hnutí za občanskou svobodu. Koaliční dohoda ale podepsána nebyla. Fiaskem skončila jednání Občanské demokratické aliance (ODA) s Baránkovou Stranou podnikatelů i s Občanskou demokratickou unií. Podobně dopadly i námluvy českých a slovenských sociálních demokratů. Většina rozhodujících politických stran v Čechách i na Slovensku jde tedy do voleb samostatně.