Havel 1.dubna v Moskvě
Smlouva s Ruskem bez zájmu veřejnosti
I když ponecháme stranou všechny aprílové žerty pojící se s datem podpisu smlouvy mezi ČSFR a Ruskou federací (1.dubna), zůstane nám pořád ještě řada otazníků. Jejich počet sice nepřevýší součet vykřičníků, zatínaných v minulosti za vynucená hesla o věčných časech, ale přesto…
Žádná sporná místa?
Československá veřejnost neměla možnost - a možná ani zájem - dozvědět se k připravované smlouvě žádné podstatnější podrobnosti. To je první poměrně podivný otazník. Tiskem proběhl stručný obsah rozhovoru prezidenta Havla s agenturou ITAR-TASS, v němž jsme se dočetli, že o smlouvě netřeba diskutovat, neboť neobsahuje sporné body. I když toto zestručnění možná přesně nevystihuje to, co Václav Havel řekl, mohla čs.veřejnost přinejmenším potřást hlavou. Jak je možné, máme-li před očima zuřivé rozbory termínů „vyhnání“, „odsun“, „státní hranice“, vše v souvislosti s ještě neratifikovanou čs.-německou smlouvou, že tato smlouva s dědicem Sovětského svazu neobsahuje žádná sporná místa? Je možné, že zatímco historii nacistické okupace máme podrobně zpracovanou (což neznamená vyřešenou), historii sovětské, mnohem delší a ničivější okupace zatím neumíme zpracovat ani v základní mezinárodně-právní smlouvě? A přitom by mohlo jít opět „pouze“ o slovíčka typu: okupace, politický a ekonomický diktát, hmotná i duchovní devastace…Další otazník se omotává kolem postavení Ruské federace, jako…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu