Vůle k budoucnosti

Vůle k budoucnosti

Konkrétní kroky čs.-německého narovnání

Některé překvapující historické obraty jsou jen kuriózní, některé poukazují na zásadní změnu mezinárodní situace a ohlašují zcela nový světový scénář. Většinou však zdaleka nejde o politickou akrobacii, ale spíš o to, že po letitém vykolejení, byť považovaném za správné a efektivní, se věci vracejí do normálu. O takový návrat usilovala i československo-německá smlouva o „dobrém sousedství a přátelské spolupráci“.

Přerušené kontinuum české historie

Dějiny Němců a Čechů byly - většinou v dobrém, někdy i ve zlém - po tisíc let navzájem úzce spjaty, a proto můžeme toto sepětí bez nadsázky považovat za normál. Byl zpochybněn až v minulém století, když nacionalismus přicházející ze západu převálcoval a zachvátil celou střední Evropu: ve dvounárodních Čechách musel vést ke katastrofě. Předcházela tomu ovšem skutečnost, že po Bílé Hoře ztrácely země Koruny české svou svéprávnost ve prospěch Vídně, stále více se stávaly provincií - a provincie rodí i provinciální myšlení.Meziválečný pokus (1918–38) o návrat k normálu se nezdařil, jeho základna byla příliš úzká. Na německé straně chyběl partner, protože Německo pokořené ve Versailles se připravovalo na revanš: v Hitlerovi našlo exekutora, který nechtěl porozumění národů uprostřed Evropy, ale jen moc, hegemonii vlastního národa, navíc se zátěží šílených rasových teorií minulého století. Československá strana byla zase součástí francouzského…