Menšina a většina
Proč v Československu 90% občanů chová averzi k Romům? Z čeho národnostní zášť pramení a co se proti ní dá udělat?
Proč v Československu 90% občanů chová averzi k Romům? Z čeho národnostní zášť pramení a co se proti ní dá udělat? To bylo téma debatního klubu, který koncem minulého roku připravil Respekt. Z pozvaných, u nichž se dal předpokládat kritický pohled na menšiny, hlavně na Romy, však nepřišel nikdo. V tomto čísle podáváme tresť čtyřhodinové debaty.
Rasismus a tolerance
Josef Vohryzek,
literární kritik:
Rasismus, odpor k cizincům, šovinismus, antisemitismus, všechny tyhle odrůdy nenávisti vůči lidem, kteří jsou jiní než já rodem, vzezřením, jazykem nebo návykem - to všechno je vlastně přirozené. Zatímco tolerance, soužití s lidmi, kteří žijí jinak než já, mají jiné zázemí než já, demokracie - jsou uměle vytvořené. Touhu po pomstě, krevní mstu jsme zdědili nejspíš po nějakých pradávných předcích, lpí v nás velmi živě a tvrdošíjně. Proto se proti těmto tendencím musí neustále bojovat, na všech stranách, opravdu pedagogicky.
Emil Ščuka,
právník, předseda Romské občanské iniciativy:
O rasismu se u nás čtyřicet let nemluvilo, ale Romové se s ním setkávali denně. Od narození, od škol přes úřady až po důchod nebylo Roma, který by se nesetkal se skrytým rasismem. I děti na písku, které o něm nic nevědí, se k romským dětem už chovají přezíravě.
Naprosto souhlasím s tím, že rasismus je primární a tolerance že je odvozená, umělá. Romové byli v Evropě, kde žijí už sedm století, jednou z mála menšin,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu