Kam mizí výsledky práce

Liberalizací cen v Rusku právě začala skutečná ekonomická reforma. Její výsledek bude záležet i na tom, zda vznikne co možná nejpočetnější podnikatelská vrstva. První podnikatelé se sice objevili již za Gorbačovovy perestrojky, ale naráželi na neprostupnou bariéru chaosu a korupce. Na druhé straně byli sami poznamenáni nezkušeností, naivitou a zkreslenými představami o světě. O svých dosavadních aktivitách, vyhlídkách do budoucna i o perspektivách reformy hovoří podnikatel ALEXANDR PANCYRNYJ, kterého znám již řadu let. Nejdřív jsme si psali, několikrát jsme se viděli. Naposledy v polovině prosince.

Když jsme se seznámili, bydlel jste v Tbilisi a studoval na vysoké škole geofyziku. A potom?

Získal jsem titul geofyzik-naftař a odjel pracovat do NDR.

Řekněte upřímně: spolupracoval jste s KGB?

Přisámbůh že ne. Do Německa jsem se dostal díky protekci jistého strýčka. Tam jsem poprvé pochopil rozdíl mezi valutou a rublem. A taky jsem se vyhnul umístěnce na atomovou ponorku, kde skončila většina kolegů z ročníku. Když měli štěstí, přišli do roka o vlasy. Většinou to ale zaplatili dráž. Pocházím z Gruzie a my, jižani, máme život rádi.

Kde se vzala ruská rodina Pancyrných v Gruzii?

Můj dědeček Alexandr Novokreščonnyj ve dvacátých letech obchodoval s obilím někde u Samary. Když se blížili rudí, utíkal s ustupující armádou až na Sibiř, kde zemřel. Zůstaly po něm dvě děti: můj otec se starší…