Televizní stratégové

Válka v Perském zálivu trvá již déle než měsíc. Po celou tu dobu ji sleduje prostřednictvím hlasatelů a komentátorů také naše televize.

Západní politici, analytici i komentátoři mnohokrát lidem doma i ve světě vysvětlovali a opakovali principy i důvody válečné operace. Nikterak se netajili důležitostí nafty, uvedli však i důvody morální, politické, geografické, kulturní a náboženské. Lidé na Západě jsou o válce informováni v kvalitních a zasvěcených komentářích či diskusích. Naše „chladné médium“ přišlo s poněkud odlišnou nabídkou: neobranou glorifikací iráckého diktátora.

V sobotním politickém komentáři druhého válečného týdne provedl pan B.Zvara zajímavý rozbor válečného konfliktu. Nejprve pochválil vojenskou genialitu Saddáma Husajna, která podle něj vejde do dějin. Poté, vzdělán útržky agenturních zpráv a dohadů, udělil lekci nejen televizním divákům, ale také západním a zčásti i našim politikům, velitelům armád a vojenským odborníkům. V úvodu své analýzy definoval „arabského muže“ jako „obchodníka“, který nade všechno miluje smlouvání. Podle pana Zvary je princip tržiště v arabském světě obecný, což nikdo ze západních politiků nechápe. Snad jen francouzská levice a sovětští předáci. Nejmíň se v tom vyzná G.Bush. Závěr: podle pana Zvary se mělo ještě smlouvat, protože Saddám Husajn to má rád.

Jiný styl má pan redaktor Bouda. Zprávy sice uvádí neutrálním hlasem (na rozdíl od nedávných dob, kdy býval ironický, arogantní a uštěpačný) a rovněž mu…