Jeruzalém

Kdyby byl Saddám Husajn členem redakční rady Respektu, změnil by asi slovosled titulku tohoto článku. (O jeho obsah by se pravděpodobně moc nezajímal; palestinským problémem se nikdy příliš nezabýval.) „Válka v Perském zálivu ve stínu palestinského problému“ by se mu jistě líbilo víc.

Irácký vůdce se stále ještě snaží vyvolat dojem, že palestinský problém je jakýmsi podivným způsobem příčinou současné války. Rakety, které dopadly na Tel Aviv, měly v arabském světě způsobit, že okupace Kuvajtu bude zapomenuta a současná válka dostane patinu arabsko-izraelského konfliktu, jehož jádrem je údajně palestinský problém. Na všechny diplomatické ouvertury a apelace, aby vyklidil okupovaný Kuvajt, odpovídal Husajn požadavkem, aby Izrael vyklidil „okupovanou Palestinu“. Motivace Saddáma Husajna byly v Izraeli každému jasné. O něco hůře zde však chápou, proč jsou některé evropské státy ochotny brát tyto absurdity za bernou minci.Saddám Husajn se stal pro Palestince největším hrdinou od dob Abdala Gamála Násira. Násir se stal hrdinou poté, co prohlásil, že zažene Židy do moře. Husajn se jím stal potom, co řekl, že srovná Tel Aviv se zemí a spálí polovinu Izraele. Přestože Saddám Husajn pro Palestince nikdy nic neudělal, zatímco Kuvajt byl jedním z hlavních finančních zdrojů jejich podpory, přijali Palestinci iráckou okupaci Kuvajtu s nadšením.

Když irácké rakety dopadly na Haifu a Tel Aviv, Palestinci na západním břehu Jordánu skandovali "Alláh je veliký; ať žije…