Říkají nám okupanti

Estonsko přijalo Deklaraci o suverenitě jako vůbec první „svazová socialistická“ republika už 16.11.1988. Vyhlásilo v ní nadřazenost estonských zákonů nad svazovými a navrhlo, že „další status republiky v rámci SSSR musí být určen svazovou smlouvou.“ Tehdy se o její uzavření marně snažilo Estonsko, dnes o její uzavření zatím stejně marně usiluje Kreml.

Dokonce i Sjezd lidových poslanců SSSR se pak 24.12.1989 usnesl na nezákonnosti paktu Ribbentrop-Molotov včetně jeho tajných dodatků, na jejichž základě bylo Pobaltí k SSSR „dobrovolně“ připojeno. Změna názvu ESSR na Estonskou republiku se potom udála zákonem č.239 z 8.5.1990. Předsedové parlamentů tří pobaltských republik 12.5.1900 vytvořili společný koordinační orgán, Radu pobaltských států. Pobaltské prosovětské síly se sešly na jednání o společném postupu až letos začátkem ledna v Tallinnu. Vzápětí nato došlo ke krvavým násilným akcím v Litvě a v Lotyšsku. Jen v Estonsku krev netekla - zatím.

Příprava na Tallinn

V Moskvě se 2.prosince 1990 zúčastnila tehdy ještě jen Meziregionální rada Estonska ustavujícího sjezdu Všesvazového sdružení lidových poslanců všech stupňů „Sojuz“. Jedním z jeho čtyř spolupředsedů byl zvolen nechvalně známý plukovník V.Alksnis. V Tallinnu se pak 15.ledna 1990 demonstrovalo proti zvýšení cen stejně, jako předtím ve Vilniusu a v Rize. „Pracovní kolektivy a republikoví voliči“, jejichž promile vůči počtu obyvatelstva Estonska není známo, se podepsali pod…