Versailles, Jalta, Helsinki a co dál?
Československý pohled na novou mapu Evropy
Za poslední dva roky padly tři posvátné krávy evropské bezpečnosti spojené s existencí Československa. S pádem berlínské zdi se vytratil jaltský systém rozděleného Německa a Evropy dvou soupeřících bloků. Mezinárodním uznáním nezávislosti pobaltských států byl potichu odepsán helsinský systém neměnitelnosti poválečných hranic. Rozpad Jugoslávie rozklížil i versailleský systém následnických států habsburské monarchie.Evropa dnes přešlapuje, poněkud zaskočená překotným vývojem, bez nápovědy, a hledá cesty, jak se s novou situací vypořádat. Formálně jde o to, jaký stát, kdy a za jakých podmínek uznat; ve skutečnosti o to, jak zastavit válku v Jugoslávii, v jakých mezích udržet Ukrajinu a jak se zachovat k dalším kandidátům do evropského domu. Přestože tyto otázky mají pro Československo zcela zásadní význam, naše diplomacie zde neprojevuje zdaleka takovou aktivitu jako při válce v Perském zálivu, před mírovou konferencí o Blízkém východě či dokonce během úvah o evropské konfederaci.
Jednotný přístup ministra Dienstbiera
„Jugoslávská krize se blíží k jakémusi přelomovému bodu. Zatím prosazujeme jednotný přístup celého mezinárodního společenství a celkové řešení balkánské otázky,“ řekl ministr Dienstbier při parlamentní debatě ke zprávě o čs.zahraniční politice 5.prosince. V tomto ohledu však zatím není co prosazovat - schází jednota jak v Evropě, tak ve světě. Je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
