Nesplnitelné právo na návrat

Nesplnitelné právo na návrat

Nápravu křivdy na sudetských Němcích by naše společnost neunesla

Slyší-li běžný československý občan výraz sudetoněmecký landsmanšaft, vybaví se mu pojmy jako revanšismus, nárok na bývalý majetek či zábor našeho pohraničí. Sudetoněmecká reprezentace má zase vůči československému státu pocit křivdy i určité zahořklosti. Zásadní rozdíl je v míře ujasnění pojmů: zatímco vyhnaní či odsunutí (podle názoru) Němci měli čtyřicet let na to, aby o věci debatovali, uspořádali si archivy i morální a ekonomické argumenty, na naší straně jsme se touto stránkou historie začali vážně zabývat teprve před dvěma lety a jsme v určité defenzívě. Také proto v Mnichově proběhlo třídenní setkání sudetoněmeckých představitelů s československými žurnalisty.

„Potřebujeme vstřícné gesto“

Se sudetoněmeckými představiteli se setkáváme v Sudetoněmeckém domě. Nenápadná moderní budova blízko mnichovského centra hostí několik institucí: kromě landsmanšaftu je to Sudetoněmecká rada (zástupci politických stran ze Spolkového sněmu a landsmanšaftu), Sudetoněmecká akademie věd a umění, Sudetoněmecký archiv, Collegium Carolinum (navazuje na německou Karlovu univerzitu a německé techniky v Praze a Brně), kulturní Spolek Adalberta Stiftera a další. Mnozí zaměstnanci a návštěvníci těchto institucí hovoří česky.Mluvčí sudetských Němců Franz Neubauer neochvějně hájí svá stanoviska, ale snaží se o věcný tón: "Sázíme na mladou generaci. Již za komunismu k…