Kurdové a irácká opozice

Prakticky neznámou veličinou v dnešní válce je vnitřní politická situace v Iráku a zejména postoj Kurdů, jejichž partyzánské oddíly představují významnou opoziční sílu. Tyto otázky nám pomohli objasnit předseda Svazu kurdských studentů v Evropě Wria Said a člen sekretariátu Govand.

Jak se k válce a k Saddámu Husajnovi staví řadoví občané Iráku?

V Iráku dosud nebyly svobodné volby, abychom mohli poznat skutečné představy obyvatel. Každý Iráčan musí souhlasit se Saddámem Husajnem, jinak riskuje trest smrti. Stejně tak každý, kdo by se stal členem jiné strany, než je vládní Baas. Bagdádský režim před dvěma měsíci zabil dvě stě svých důstojníků za to, že nesouhlasili s jeho politikou. Přitom to byli lidé z vládní strany. Husajn dnes likviduje všechny, kdo s ním nesouhlasí, ať už jsou ve vnitřní opozici, v exilu nebo bojují v horách proti režimu.

Saddám Husajn teď vede již třetí válku. První byla proti Kurdům, druhá proti Íránu a poslední proti Kuvajtu. Proč máme žít celý život ve válce? Proto byla 27.prosince loňského roku založena Široká fronta Iráku, opoziční síla, sdružení osmnácti politických stran a organizací.

Po předpokládaném vítězství spojenců bude trvat určitý čas, než se připraví svobodné volby. Co v tomto mezidobí? Jednou z možností by byla americká okupace, která by však nebyla přijatelná pro irácké obyvatelstvo. Pak je tu druhá verze, že se najde nějaká domácí síla, která by Irák po tu dobu řídila.
…