Spisovatelé za svobodu slova

Spisovatelé za svobodu slova

V Praze se čtvrtého listopadu 1991 sešla Rada obce spisovatelů a rozhodla se poslat prezidentovi ČSFR otevřený dopis, který vyjadřuje její stanovisko k „případu Kasarda“. Dopis, podepsaný všemi členy Rady, pobývajícími v té době v Československu, a předsedou Obce moravskoslezských spisovatelů, uveřejňujeme.Vážený pane prezidente,obracíme se na Vás především jako na spisovatele, který se postavil na obranu svobody slova, osobnosti Salmana Rushdieho a dalších spisovatelů. V naší zemi jsme znovu svědky nekompetentního zasahování státních orgánů do svobody literární tvorby.Povídka Martina Kasardy (azda) Posledná večera, zveřejněná v týdeníku Kultúrny život, se stala předmětem jednání Slovenské národní rady, jejíž někteří poslanci ji označili „jako trestný čin podle § 198 trestního zákona - hanobení národa, rasy a přesvědčení“.Považujeme zejména za nepřípustné, aby vládní činitelé zneužívali svého postavení a ve jménu jakékoli ideologie zasahovali do svobody umělecké tvorby. Nesouhlasíme s tím, že místopředseda Federální vlády ČSFR Jozef Mikloško dal „Generální prokuratuře Slovenské republiky podnět k přešetření, zda se článkem neporušuje § 198 trestního zákona“.Pokud se tímto způsobem bude otevírat prostor k útokům na svobodu slova a pokud o smyslu uměleckého díla budou rozhodovat soudní orgány, ocitáme se na začátku procesu, jehož konce si na základě historických zkušeností dovedeme představit.Rada obce spisovatelů, Praha 6.11.1991