Český patent na rozum
Konečně někdo nahlas řekl to, kolem čeho česká a federální reprezentace přešlapuje jako kolem horké kaše: že totiž rozdělení státu je věc velice reálná a už vůbec ne s tak katastrofálními důsledky, jako se nám servíruje. Rozhodně za mnohem katastrofálnější pokládám možnost, že by to nekonečné handrkování mohlo přerůst do ozbrojeného konfliktu. To by pak byla skutečná katastrofa - denně mi hrůzou vstávají vlasy na hlavě při sledování dění v Jugoslávii.A ještě jedné věci nerozumím. Proč se pořád Češi cítí odpovědní za demokracii na Slovensku? Předpokládám, že slovenští voliči jsou dospělí lidé a že je snad jen na nich, jakou vládu si zvolí; přece jim nebudeme věčně chtít dělat chůvu? Vůbec se nedivím, že se jim ani trochu nezamlouvá český kazatelský postoj „rodiče kontra nerozumné dítě“. Čechům se též zajídalo, jestliže jim nějaký velký (či větší) národ (stát) lajnoval, co je pro ně dobré a co ne. Proč bychom se tedy vůči Slovensku měli chovat stejně - a to jen proto, že nás je dvakrát tolik? Máme snad patent na rozum, že tak dobře víme, co je pro druhého to nejlepší? Neměli bychom se, čirou náhodou, spíš začít zajímat, co je dobrého pro nás? Jestliže je často možné slyšet, co za prostředky se přelévalo z Čech na Slovensko, že Čechy na Slovensko neustále finančně doplácejí, proč se všichni tak snaží zuby nehty udržet ve federaci? To pak i může vypadat, že co Čech, to masochista. A nebylo by náhodou vůbec nejlepší přestat o tom jen…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu