Od blitzkriegu k zákopové válce

Od blitzkriegu k zákopové válce

Strategie a taktika srbského postupu

Generálové Jugoslávské armády vypracovali velmi jasný plán okupace Chorvatska. I laikovi může být zřejmé, že dálnice Záhřeb- Bělehrad a Jadranská magistrála, pobřežní dopravní tepna, jsou velmi důležitými strategickými komunikacemi. Také v bojích o zdánlivě bezvýznamné vesnice jako Okučani nebo Maslenice je třeba vidět předem stanovené strategické útoky. Podobně je i nynější aktivita svazového námořnictva náznakem pravděpodobné blokády Chorvatska na moři.Válka tedy pokračuje: z Chorvatska zbývá čím dál tím míň, všichni Srbové dosud ještě nežijí v jednom státě a Evropské společenství stále nechápe, o co jde.

Strategie Velkého Srbska

Strategie srbského postupu je vytvářena už řadu let: od pověstného Memoranda SANU (Srbská akademie věd a umění) z roku 1986, ve kterém se poprvé otevřeně popisuje utrpení srbského národa v Titově Jugoslávii, národa, který „co ve válce získal, v míru ztratil“. Je pravda, že mnoho Srbů z oblastí, kde se dnes válčí, za druhé světové války zahynulo nebo bylo odvezeno do koncentračních táborů profašistického Chorvatského státu. Srbové na tyto oběti nikdy nezapomněli. Titův komunistický teror sice národnostní rány násilím potlačil, ale nyní, když se Titova Jugoslávie rozpadá, všechny resentimenty znovu vycházejí na povrch. Samy o sobě by však nikdy nevedly ke vzájemnému vyvražďování sousedů.Memorandum SANU oživilo přesvědčení, že právem srbského…