Nezávislá Makedonie
Balkanizace Balkánu na pokračování
Na Balkáně přibylo v těchto dnech nové ohnisko napětí. V neděli 8.září proběhlo v Makedonii referendum, které rozhodlo o suverenitě této republiky. Přestože výsledky referenda nepřesáhly hranice „vnitřních záležitostí“ Jugoslávie, soustředily na sebe velkou pozornost Řecka, Bulharska a Srbska. Vysvětlení je nasnadě: Řecká vláda tři dny před referendem prohlásila, že nemá vůči Jugoslávii žádné územní požadavky. Pokud prý však stát na sever od řeckých hranic ponese starořecký název Makedonie, Atény neuznají jeho nezávislost.
Řecká část Makedonie
Spor Atén se Skopje o název Makedonie začal již před druhou světovou válkou. Tehdy žily na území Řecka desetitisíce slovanských Makedonců. Hovořili makedonsky, jazykem příbuzným bulharštině a srbštině, a měli i vlastní školy. Diktátorský režim Jannise Metaxose (u moci od r.1936) se je snažil pořečtit: zakazoval jim mluvit rodným jazykem, zavřel makedonské školy a náboženské obřady byly povoleny jen v řečtině. Během druhé světové i občanské (1946–49) války se hodně Makedonců přidalo ke komunistickým partyzánům. KS Řecka byla totiž jedinou stranou, která už před válkou podporovala požadavek makedonské autonomie. Po porážce komunistů v občanské válce překročilo mnoho Makedonců hranice. Usídlili se převážně v jižní části Jugoslávie - Makedonské republice. Ti, kteří zůstali v Řecku, se již pořečtili: dnes hovoří makedonsky jen nejstarší obyvatelé na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
