Konec francouzské Evropy?

Konec francouzské Evropy?

Nová tvář kontinentu ohrožuje zájmy Francie

Ministři zahraničních věcí dvanácti zemí ES se nedohodli na uspíšení dohody o přidružení Maďarska, Polska a Československa. Byla to Francie, která neústupností v otázce otevření trhu dvanáctky většímu množství masa ze střední Evropy zablokovala asociační rozhovory, konstatuje suše novinová zpráva z minulého týdne. Někteří naši komentátoři považují fakt, že zrovna Francie zmařila vůli jedenácti ostatních zemí k ústupku, za náhodu, vedenou čistě ekonomickými zájmy této země. Za nesmlouvavým postojem Paříže v jedné dílčí otázce se ovšem neskrývají jen ekonomické, ale i politické partikulární zájmy.

Osa Paříž - Bonn

Francie byla od počátku západoevropského integračního procesu v jeho středu. U zrodu dnešní dvanáctky stáli krátce po 2.světové válce dva Francouzi: Jean Monnet a Robert Schuman. V 60.letech generál de Gaulle dvakrát vetoval vstup Velké Británie do Společenství, aby pak jeho nástupce G.Pompidou na počátku 70.let stejné zemi blahosklonně otevřel dveře. Francie, přesvědčena o svém postavení první regionální velmoci a konkurenta Spojených států na evropském kontinentu, byla pevně rozhodnuta hrát tuto roli i na půdě Společenství. Odtud snaha o maximální izolaci ostrovní Velké Británie a vydávání „francouzsko-německého páru“ za „osu“ Společenství: ta měla ve francouzském diplomatickém slovníku znamenat jakési direktorium ES. Německý partner se však v politické rovině…