Boj o Velké Srbsko

Boj o Velké Srbsko

Televizní a novinové zpravodajství z chorvatských bojišť poskytuje v podstatě stereotypní obraz: bombardování jakési vesnice svazovým letectvem, blokáda nějaké silnice tankovými jednotkami, boje v tom a tom městě. Divák či čtenář obtížně rozlišuje střídající se jména obcí, která mu prakticky nic neříkají, a víceméně si posiluje dojem náhodného a lokálního charakteru těchto střetnutí. Snímky ruin, vypálených aut a lidských obětí splývají v monotónní rubriku televizních novin, na kterou si lze zvyknout stejně rychle jako třeba na vleklý konflikt v Kambodži nebo v Libanonu.Pro pochopení vojenské situace poslouží nejlépe mapa. Pouze na ní je vidět, jak se vysněná hranice Velkého Srbska shoduje s linií, kterou postupně zaujímají oddíly srbských četniků podporované jednotkami svazové armády. Tato fronta je v pohybu směrem na západ. Při pohledu na strategicky sám o sobě nevýhodný tvar Chorvatska je zřejmý záměr Bělehradu - „přeštípnout“ svého rivala na několika místech (u Zadaru se to již podařilo, u Karlovace a Virovitice k tomu mnoho nezbývá). Bez zajímavosti není ani přiřazení Istrijského poloostrova pod italskou svrchovanost na mapce velkosrbských ambicí. Takto „vstřícný“ přístup Srbska vůči Itálii je možná jednou z příčin, proč se na rozdíl od Bonnu a Vídně staví Řím k uznání chorvatské nezávislosti dost rezervovaně.V oblasti ovládané Srby probíhá válka se vším, co k ní patří: partyzánské přepady, zatarasené komunikace, obklíčená a bombardovaná…