Narůstající propast mezi severoirskými katolíky a protestanty
Nedávný neúspěch vnitrostranických rozhovorů v Severním Irsku jen prohloubil propast, která existuje i mezi nejmírnějšími nacionalistickými (katolíci) a unionistickými (protestanté) politiky. Dlouhodobým cílem bylo rozšířit dvojstranné rozhovory tak, aby se jich účastnily všechny zainteresované strany vyjma Sinn Féin (tj. „My samotní“, politické křídlo IRA), tato iniciativa však ztroskotala už během prvního kola. Navzdory tomu tyto rozhovory alespoň zdůraznily hlavní sporné body, o kterých musí být rozhodnuto, má-li se dospět k nějakému politickému řešení. Tři nejdůležitější z těchto bodů jsou: princip spolupodílení se na moci, anglo-irská dohoda z roku 1985 a ústavní články 2 a 3 Ústavy Irské republiky.Princip sdílení moci je klíčovou otázkou. Parlament s převahou unionistů, který v Severním Irsku vládl od roku 1921, byl Westminsterem zrušen v roce 1972, protože diskriminace nacionalistické menšiny se stala příčinou mezinárodního pohoršení. Nastala přímá vláda Westminsteru.Od té doby se všechny snahy o politické řešení soustřeďovaly na znovuzavedení některých demokratických politických institucí v Severním Irsku. S ohledem na předchozí zkušenosti je prostá vláda většiny nepřijatelná. Všichni zúčastnění (kromě unionistů) se shodují v tom, že princip spolupodílení se na moci, jímž budou menšině zaručena jistá práva a hlas ve věcech řízení státu, je jediné řešení. Nacionalisté dále trvají na tom, aby…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu