Irská republikánská armáda I.

Irská republikánská armáda I.

Sedmdesát let politické destrukce

Po každém teroristickém aktu Irské republikánské armády (IRA) hýří novinové titulky výrazy jako „vzteklí psi“, „krvežízniví šílenci“ nebo „zaslepení barbaři“ a politikové v Británii i v Irsku se předhánějí v hanlivých odsudcích. Co se týče samotné IRA, vyjádří možná politování, že došlo ke ztrátám na životech, ale zároveň cítí uspokojení, že se jí dostalo celosvětové publicity. Světová veřejnost bývá šokována smrtí nevinných obětí útoku a trochu překvapená zjištěním, že otázka Severního Irska nebyla dosud vyřešena, ale za pár dní na všechno zase zapomene. Odezva na teroristické akce IRA závisí většinou na dvou faktorech. Především na vztahu příslušné země k Británii a potom na její vlastní zkušenosti s teroristy či bojovníky za svobodu. Nejobvyklejší reakcí bývá však údiv a lidé se ohromeně ptají: Proč toho IRA už nenechá? Jak je možné, že to britská vláda trpí?

Neúspěch ilegality

Pro pochopení všech souvislostí je nezbytný pohled do historie. Zásadní významtu má několik skutečností:1) IRA se zrodila v ilegalitě a nikdy se jí nedostalo oficiálního uznání ze strany žádné vlády. Prakticky po celou dobu své existence byla odsuzována a pronásledována, přesto však její bývalí příslušníci získali všechny nejdůležitější politické funkce v zemi a někteří dokonce dosáhli i mezinárodního uznání. Jenom málo organizací poznalo na vlastní kůži relativitu pojmů „ilegální“ a „teroristický“…