Úředníci to prostě nevnímají

Podle „Jednacího řádu“ české vlády to vypadá jednoduše: Úřad vlády České republiky zabezpečuje po odborné, organizační a technické stránce činnost vlády a informuje o ní. Ve skutečnosti je to organizace, o jejíchž pravomocech vědí málo i její šéfové. Dosavadní zkušenosti s prací Úřadu vlády ukazují, že má sklon vytvářet paralelní orgány mocenské struktury. Nově jmenovaný vedoucí úřadu, Vojtěch Sedláček, říká: „Překvapilo mě, jakou má úřad moc. Více než padesát procent lidí zde působilo už před listopadem 89. Nemám však pocit, že jde o nějaké komunistické mafiánství, je to obyčejná vypočítavost byrokratů. Dříve byla nejlepší kvalifikací pro vítězství v konkursu a pro práci na úřadě bezpáteřnost, umění vymýšlet si neexistující problémy a nevnímat problémy skutečné.“

Stínová vláda

Úřad byl jakousi stínovou vládou, šéfové jednotlivých sekcí si běžně zvali náměstky ministrů (aniž by na to měli právo) na „kobereček“, aby jim sdělili, že se úřad bude zabývat řešením problémů, které přitom spadaly do kompetence ministerstev. Otázkou je, proč na to vládní činitelé přistupovali. V. Sedláček k tomu říká: „Probíhalo to tak, že si sekce vytipovala z korespondence nějaký problém. nešlo vůbec o to, zda ho bylo nutné řešit či nikoliv. Šéf sekce zašel za premiérem, který tu práci schválil, protože se spoléhal na úsudek úředníků. Sekce pak úkol zpracovala jakoby "na pokyn premiéra“. Byla to někdy naprosto zbytečná práce, jejíž výsledky…