Méně iluzí, více svobody

Když statisíce demonstrantů v Antananarivu i v dalších městech bouřlivě požadovaly odstoupení hlavy státu, otřásl se madagaskarský mocenský monolit. Prezident Didier Ratsiraka dal nejprve zatknout a pak propustit dva členy vlády, stále obtížněji zvládající důsledky patnáctileté „výstavby socialismu“. Jestliže Velký ostrov, proslulý svou drsnou krásou, opustí utopické vize a vykročí směrem k pluralitě a k prosperitě, je naděje, že uživí svých deset miliónů obyvatel. Současné požadavky opozice odpovídají celkové tendenci prosazující se i na africkém kontinentě: více svobody a vyšší životní úroveň.

Africký socialismus

Roku 1960 vyhlásila tato zaostalá agrární země nezávislost na Francii. Na ostrově však ještě dlouho pracovali francouzští odborníci, skepticky pozorující „malgašizaci“ ekonomiky. Hospodářská nevyrovnanost Madagaskaru má dlouhodobý charakter a projevovala se napětím mezi vnitrozemím a pobřežím. Proti sociálně demokratickému prezidentovi Tsirananovi se již v šedesátých letech bouřil jih. Po složitých konfliktech, v nichž se stále více angažovala armáda, ovládl Malgašskou republiku Ratsirakův levicový režim.

Stát, přejmenovaný na Madagaskarskou demokratickou republiku, měl od poloviny sedmdesátých let opřít svou „socialistickou revoluci“ o tradiční kolektivismus samosprávných venkovských obcí, ale ty nebyly schopny zvýšit produktivitu zemědělství. Venkované odcházeli do měst, kde rostly řady nezaměstnaných,…