Vize nového státu

Viditelně uspokojený prezident Gorbačov prohlásil 2.srpna v televizi, že všem svazovým republikám byl rozeslán jeho dopis týkající se nové svazové smlouvy, a ta že by se mohla začít podepisovat již 20.srpna. V žádném případě nejde o jednorázový slavnostní akt, na jaké byly sovětská i světová veřejnost v minulosti zvyklé. Jako první nejspíš dokument podepíší delegace Ruské federace, Kazachstánu a Uzbekistánu. Po nich budou v určitém odstupu následovat podpisy vedoucích představitelů dalších republik „devítky“, která text smlouvy připravovala a schvalovala na pracovních setkáních v Novoogarjovu.

Dlouhá lhůta určená k podpisu smlouvy zřejmě umožní, aby se k ní mohla připojit či nepřipojit i Arménie (podle výsledků referenda) a aby mohla stanovisko zaujmout i Moldova. Pokud by souhlasil ukrajinský parlament, mohla by se v září připojit i tato republika. Původní odmítavé stanovisko vůči republikám, které se na vypracování smlouvy nepodílely, vyměnil Gorbačov za pružnější postoj: k procesu se prý budou moci vyjádřit i tyto národy.

Gorbačov tvrdí, že se tak naplňuje vůle sovětského lidu, jak ji vyjádřil v březnovém všesvazovém referendu. Analýza výsledků referenda přitom ukázala mnohovýznamnost odpovědi, jakou tenkrát Sověti dali. Stejné „ano“ k další existenci Svazu říkali nejen ti, kteří by rádi nové sdružení svrchovaných republik, ale i ti, kterým jde čistě o zachování statu quo. Podobně nejednoznačné bylo i odmítnutí dalšího setrvávání…