Neexistují tu žádná pravidla

8.srpna 91. V Chorvatsku jsou teď tři ohniska srbských ozbrojenců: kolem Kninu, kolem Gliny poblíž Sisaku u Záhřebu a ve východní Slavonii kolem města Osijeku.Poté, co jsme částečně zmapovali atmosféru v Sisaku a okolí, vydali jsme se do Slavonie, neblaze proslulé po masakrech civilního obyvatelstva a mohutném proudu uprchlíků z ohrožených oblastí. Naším cílem bylo proniknout do rozstřílených a opuštěných vesnic, které leží mezi Osijekem a řekou Drávou.

Právě v jedné z nich, Dalji, došlo v noci z prvního na druhého srpna k masakru, o kterém se stále mlčí; do vesnice zatím nebyl nikomu, ani novinářům, povolen vstup. Byli jsme však při tom, když mrazicí vůz přivezl do nemocnice v Osijeku těla dvaadvaceti chorvatských policistů a gardistů z Dalji. Byla už ve velmi špatném stavu, z ran vylézali červi, místo hlav jen deformované ocelově černé tykve. Všude kolem takový puch, že saniťáci i lékaři pracovali v plynových maskách. „Těla nesou stopy po střelných zbraních,“ řekl nám jeden lékař, „jsou však v takovém stavu, že nelze hned zjistit příčiny smrti. Mohu jen říci, že nejde o bodné rány. Totožnost se nám podařilo zjistit jen u několika těl, a ani ta není stoprocentně jistá.“

„Jde tu o zákeřnou taktiku Jugoslávské armády a četnických teroristů,“ pokračuje lékař. "Teprve po čtyřech dnech, když se těla už napolo rozpadla, nám dovolili mrtvé gardisty posbírat. Všem vzali dokumenty a drahé věci a mrtvoly nesou stopy po mučení;…