Přidělte mi byt
Problematika bydlení, bytové politiky a nájemného je oblast, kterou minulý režim znásilnil snad nejvíce. Reforma se jí zatím, bohužel, nedotkla. Nebude proto na škodu podívat se na souhrn těchto otázek podrobněji.
Problematika bydlení, bytové politiky a nájemného je oblast, kterou minulý režim znásilnil snad nejvíce. Reforma se jí zatím, bohužel, nedotkla. Nebude proto na škodu podívat se na souhrn těchto otázek podrobněji. Diskuse o nich bude totiž horkým tématem příštích týdnů a měsíců.
Cena bydlení. Co platíme?
Pojem cena bydlení se skládá ze tří částí: ceny nájemného, ceny bytu a ceny domu. Ve vyzrálé ekonomice by měly být tyto tři složky v jisté harmonii - součet cen bytů by se měl rovnat ceně domu. Součet nájmů za dobu životnosti domu by se měl pak rovnat investici na jeho vystavení plus zisk. Všechny tyto hodnoty jsou u nás stanoveny uměle, vyhláškami a na základě prapodivných nákladových výpočtů, o které naši „odborníci“ opírají své úvahy: sečtou se všechny náklady na výstavbu domu a z toho se vypočte se průměrná cena za byt - 300.000 Kčs. Jde přitom o umělý součet nepřesných čísel, které zahrnují neuvěřitelnou neproduktivnost našeho stavebnictví, včetně sekretářek a aparátů ohromných stavebních firem.
Stále platí vyhláška „O úhradě za užívání bytu“ z roku 1964. Cenové poměry se přitom i v centrálně řízené ekonomice (nehledě na inflaci) měnily. Jde tedy o to dostat umělé ceny do cen tržních. Nejobtížnější bude nepochybně výchozí krok. Nelze zřejmě udělat nic jiného, než se trhu co nejvíce přiblížit, a pak to teprve „spustit“.
Stejné byty za různé ceny
V Československu existují zhruba tři skupiny obyvatelstva, které bydlí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu