Asad v Sadatově masce

Už čtyřikrát americký ministr Baker se svou blízkovýchodní misí ztroskotal. Po páté, po souhlasu syrského prezidenta Asada k osobnímu setkání se Šamirem, však dojednal mírovou konferenci, na níž by Izrael, Sýrie a společná jordánsko- palestinská delegace konečně vyřešily dlouhotrvající spory. Především jde o pronikání teroristů přes izraelské hranice (a tedy i ztráty lidských životů na obou stranách), ale také o hospodářskou spolupráci ve prospěch všech stran. Jednání v Izraeli završila Bakerovy rozhovory s hlavami všech arabských zemí. Na závěr několikrát opakoval slova o revoluční změně v Asadově myšlení, o historickém průlomu, o tom, že mír je na dosah ruky.

I v Izraeli by tomu strašně rádi věřili. Šamir, jenž se málokdy usmívá, předstíral nebo opravdu měl výbornou náladu a byl spokojen, že Asad je ochoten se s ním setkat. Přijal všechny Bakerovy návrhy až na jeden, ale opravdová euforie v zemi nepanuje. Asadova změněná diplomacie totiž není doprovázena žádným pozitivním skutkem. Sýrie nepřestává hromadit zbraně v nepředstavitelném množství: má na to přes dvě miliardy dolarů v hotovosti od Saúdské Arábie. Proti komu je chce použít, myslí-li uzavření míru s Izraelem upřímně?

Pružný diktátor

Podobnost mezi Háfizem Asadem a Saddámem Husajnem bije do očí. Oba jsou sunnitští muslimové, oba se dostali k moci krvavými převraty, oba konsolidovali svou moc se sovětskou pomocí, oba vládnou železnou pěstí. Oba zmasakrovali tisíce vlastních občanů…