Nesnesitelná lehkost historie

Jak to dnes vypadá, čekají svět v novém roce dva nevítané návraty: návrat do horké války (v Perském zálivu) a návrat do tvrdé diktatury (v Sovětském svazu). Takže žádný moc radostný vstup do poslední desítky druhého tisíciletí.

Obě výše jmenované události se nás aspoň nepřímo týkají. Jak každý ví, post-industriální, elektronický svět jsou spojité nádoby, než se naděješ, tak mají maléry druhých svou nepříznivou odezvu i v krajinách od vlastního konfliktu hodně vzdálených. Historie je ve svém krutém smyslu pro černý humor nevypočitatelná. Dovolte několik příkladů.

Winterhilfe

Psal se rok 1943, promrzlý a vyhladovělý werhmacht ustupoval ledovou ruskou stepí a německý i podmaněný lid dostal příkaz sbírat hadry, šály, čepice, boty. Říšské dámy, nejspíše už vdovy, vybíraly ze skříní poslední zbytky své kožešinové slávy, určené k zahřátí „našich hrdinů“, tísněných barbary z východu. Jak se naši otcové a dědové dosud dobře pamatují: záležitost se v úřední řeči Protektorátu Böhmen und Mähren jmenovala Winterhilfe.

O čtyřicet sedm zim později dcery a vnučky týchž německých dam zase sbírají a posílají balíčky, a zase do Ruska, jenže tentokrát je expedují Němci prosperující a zámožní, ač v té velké válce poražení, zchudlým Rusům v téže válce vítězným.

Desetitisíce zásilek s potravinami, zabalenými pilnou německou rukou, už odešly, další jsou na cestě; milióny marek se sypou do pouličních kasiček, nepočítaje v to miliardy peněz vládních;…