Země v sítích polapená

Komunisté příští rok volby nevyhrají. Historie jim druhou příležitost k budování reálného socialismu již neposkytne. My se však z pasti, do níž nás zavlekli, jen tak snadno a rychle nevymaníme. Reálný socialismus není zdaleka jediným režimem, který cynicky pohrdá hodnotou lidského života a velkoryse utápí potenciál společnosti. Všechny zavrženíhodné modely vládnutí mají jedno společné: dominují zde sociální sítě známostí, mocenských klanů a aparátů, které se zařídily po svém na úkor druhých.

Solidarita blahodárná a pustošivá

Demokracie je způsob soužití lidí a institucí na principu nedůvěry v důvěře. Tato zpravidla neuvědomovaná důvěra musí zahrnovat povědomí o historii a budoucnosti společnosti i respekt k základním pravidlům fair play, které umožňují střetávání idejí a zájmů. Občanská solidarita má podobu stánosti, ohledu vůči druhému, vůči jeho životnímu příběhu a svobodě. Makrospolečenským protějškem této solidarity-ctnosti jsou politické strany, které představují sociální sítě, jejichž legalita je odvozena od stanov a legitimita od volební podpory politického programu.

Solidarita začíná ohrožovat demokracii tam, kde umožní, aby převládl princip důvěry v nedůvěře. Stane-li se zdrojem vitality skupiny důvěry vyjadřující jen společnou existenční nedůvěru k okolnímu světu nebo jen ambice mařené existencí jiných sociálních skupin, pak se zrodila solidarita, která ohrožuje druhé a potlačuje uvnitř společenství jakoukoli nedůvěru.

Mezi…