Mongolsko privatizuje

Nadšení pro radikální změny, tak typické pro ulice Ulánbátaru při loňských demonstracích, jako by v posledních měsících vyprchávalo. Jednou z příčin je prohlubování hospodářské krize: Mongolsko musí překonávat vážný nedostatek základního zboží a jeho budoucnost je ohrožena špatnými hospodářskými výsledky téměř ve všech oblastech ekonomiky. Na této situaci se nejvíce podepsal hospodářský chaos v SSSR, na němž je Mongolsko závislé v surovinách, náhradních dílech a energii. Od letošního ledna si oba státy platí tvrdou měnou, ale Mongolsko nevidělo za své vyvezené zboží ještě ani cent.

Maso na příděl v zemi pastevců

V zemi scházejí potraviny, léky a pohonné hmoty. Obyvatel Ulánbátaru se citelně dotklo nedávné - prý dočasné - omezení přídělů masa, základní mongolské potraviny. Podle nového nařízení si nyní může každý občan hlavního města zakoupit v průměru 2,7 kg masa měsíčně, zatímco dosavadní měsíční spotřeba činila 7,5 kg. Skutečně paradoxní situace: v množství chovaného dobytka v přepočtu na obyvatele zaujímá Mongolsko první místo na světě a nyní musí poprvé v historii maso dovážet. Důvodem je prý špatná organizace zpracování domácích zdrojů a také nutnost vyvézt kolem 20.000 tun masa do SSSR, protože jinak by země přišla o nezbytné dodávky surovin a náhradních dílů. Naopak za každou dovezenou tunu masa zaplatí stát až 1.500 dolarů. Obyvatele začíná znepokojovat také rapidně stoupající zločinnost, zejména v oblasti násilných trestných činů.

Po…