Za zády smrt

V neděli 23.června v 17 hodin odjíždí z Prahy modrý autobus ČSAD. Směr: ukrajinská ves Malá Zubovščina. Osm lidí na palubě má zpět přivézt další krajany, kteří se rozhodli k návratu do staré vlasti. Kromě Pavla Brahy a Hany Pilařové (autorů a realizátorů projektu - jedou tuhle cestu už poosmé) - jsou v týmu ještě doktor Martin Tolar a zdravotní sestra Eva Železná, řidiči František Hejzlar a Karel Honal, fotograf Bohdan Holomíček a novinářka Respektu Jana Klusáková.

Vrata na zámek

Na hraničním přechodu ve Vyšném Německém jsme v pondělí v šest hodin ráno. Na čs.straně hranice čeká sedm osobních vozů a náš autobus. Po půlhodině se před námi otvírají vysoká vrata na zámek - jsme v SSSR. Pomalu míjíme tříkilometrový zástup asi šesti set automobilů se sovětskými poznávacími značkami. Turisté. Všichni chtějí do ČSFR, ačkoliv vědí, že si počkají ve frontě několik dní a každý druhý že bude sovětskými orgány vrácen zpět.

Jedeme přes Lvov a Rovno a celou trasu (1.500 km) zdoláme za dvacet sedm hodin. Do Malé Zubovščiny jsme dorazili v pondělí v osm večer. Kdybychom jeli ještě 80 kilometrů, byli bychom v Černobylu.

Schůze

Hned po příjezdu se scházíme s obyvateli obce v Domě kultury. Většina z nich hovoří česky. V obrovském sále pro několik set lidí visí obligátní bolševická výzdoba. Nad pódiem nápisy: „K.Marx: Komunismus je pravé štěstí všeho lidstva“, „V.I.Lenin: Umění patří lidu“, "M.Gorbačov: Strana jde leninskou cestou…