Nežijeme v Sámově říši

Jeden z ekologických zákonů, který bude třeba přijmout, je zákon o ochraně přírody a krajiny. V tisku se o něm prakticky nediskutuje. Návrh zákona se nyní ocitl v připomínkovém řízení a je podrobován značné kritice. Nejde pouze o slovíčka. „Zákon o ochraně přírody by měl být kmenovým zákonem, ústavou pro ostatní předmětově blízké právní předpisy: zákon o vodách, půdě, ovzduší, lesích atd. Toto postavení už však na sebe vzal zákon o životním prostředí,“ říká ekolog J.Junek (ministerstvo životního prostředí ČR). Pokud už ochrana přírody nemůže být ústavou pro ostatní ekologické zákony, čím má vlastně být?

Obecná a zvláštní příroda?

Zákon rozděluje ochranu přírody na obecnou a zvláštní. J.Junek: „Obecná ochrana přírody se zaměřuje na volnou krajinu. Toto území představuje drtivou většinu plochy republiky a je dosud chráněno chabě nebo vůbec ne. Nejvhodnější termín pro obecnou ochranu je ‚ochrana a tvorba krajiny‘. Zákonem navrhovaná ochrana krajiny bude pravděpodobně zase nedostatečná, neúčinná, prakticky neproveditelná.“ Jak zajistit, aby se už nestávalo, že si každý postaví dům, jaký chce, že stavebník vykácí stromy, které mají vyšší hodnotu než plánovaná stavba, že zemědělec beztrestně rozorá louku na erozně ohroženém svahu nebo v pásmu ochrany toku či rybníka před splachy z polí? Jak skončit se zoufalým nepořádkem ve vesnicích a kolem průmyslových závodů? Jak dosáhnout toho, aby stavební objekty staršího data neměly vzhled ruin? To vše…