Proti všem

Organizovaná krajní pravice se dere na scénu. Zdaleka ještě nenašla svoji konečnou tvář, chybí jí ucelená ideologie, možná ještě vymění vůdce, změní název, možná se časem rozpadne a opět nějak poslepuje, ale jako fenomén už začíná fungovat. Ať se to komu líbí nebo ne, je tu a jen tak brzy asi nezmizí.

Vzhledem ke značnému stupni rasismu a celkové netolerantnosti dnešní čs. společnosti lze předpokládat, že časem může tato síla přitahovat i víc stoupenců, než v západní Evropě. Je dokonce možné, že časem zasedne pár jejích vůdců v parlamentu, u stolů televizních debat či v místní samosprávě (pokud bychom zůstali u poměrného volebního systému). Le Penova extrémní pravice má dnes ve Francii asi šestnáctiprocentní podporu a jen díky většinovému volebnímu systému získala v parlamentu pouze jedno křeslo.

Obecné spiknutí

Jaká je taktika českých extremistů? M.Sládek útočí na celý systém en bloc. Současné vedení země je pro něj „vládnoucí garniturou“, která „pokračuje v devastaci a likvidaci Československa“.

S důkazy se už nenamáhá. Evropská zkušenost však ukazuje, že střetávat se s takovou silou pouze racionální argumentací, rozebírat a vyvracet její tvrzení a pak si gratulovat, jak jsme ji dostali, že „rozumný člověk nemůže něco takového brát vážně“, vůbec nestačí.

Její přitažlivost není v argumentech, ale v tom, že hodně nahlas a hodně schematicky ventiluje úzkost a frustraci všech nespokojených. V tom, že jim nabízí univerzální vysvětlení…