Sbohem, knihy

„V Československu leží ve skladech neprodané knihy za jednu a čtvrt miliardy.“ Nikdo je nechce.

Podnikatel Pavel Primus postupoval opačně než většina jeho kolegů. Zatímco knihkupci se stávali nakladateli, Primus se stal z nakladatele knihkupcem. Byl to čin ryze pragmatický; potřeboval někde prodat knihy a desky, které vydal.

V Čechách a na Moravě je dnes skoro dva tisíce nakladatelství (státní, družstevní a soukromá). Většina soukromých nakladatelů velmi rychle pochopila, že nemá cenu vydávat vysoké náklady knih. Vydávají tedy po několika tisících kusech, prodávají prostřednictvím kamelotů nebo soukromých knihkupců - a funguje to. Ti z nich, kteří svěřili své knihy Knižnímu velkoobchodu, na to hořce doplácejí. Tento podnik neplatí své dluhy.

K 31.květnu 1991 vstoupil do likvidace státní podnik Kniha, což znamená například i to, že do posledního června budou v Praze postupně zavřeny všechny neprivatizované prodejny knih.

Kam přijdou knihy z těchto prodejen?

To nikdo neví. Pravděpodobně skončí ve sběru. Knižní velkoobchod má dnes totiž přes 260 miliónů korun dluhů u různých státních nakladatelství. Přesto nakupuje další zboží. Stát na tom tratí obrovské částky. Například: ODEON vydá knihu a celý náklad odveze do skladu velkoobchodu. Velkoobchod knihy v horším případě nechá ležet ve skladu, v lepším případě je rozváží do státních prodejen. Ty o ně nemají zájem (jsou jednak přeplněné, jednak v likvidaci) a neplatí za ně.