Kolaps prezídia

Krize jugoslávské federace vstoupila v minulém týdnu do své nepochybně nejintenzívnější fáze. Podle ústavou určeného pořadí měl ve středu 15.května stanout v čele prezídia Jugoslávie představitel Chorvatska, Stipe Mesič. Díky zcela neústavnímu chování představitelů Srbska však toto střídání zkrachovalo.

Týž den vypršelo ultimátum, které uložila svazová armáda Slovinsku: slovinský parlament se totiž usnesl, že armáda nemá nadále právo odvádět do svých jednotek občany této republiky. Armádní velitelé pohrozili, že pokud slovinský zákonodárný sbor toto rozhodnutí nestáhne, přijde si armáda pro rekruty sama. Jisté však je, že lublaňský parlament své rozhodnutí odvolat nehodlá.

Ve čtvrtek 16.května mělo proběhnout závěrečné, šesté kolo jednání mezi prezidenty všech šesti svazových republik. Kvůli středeční krizi v jugoslávském prezídiu však z jednání sešlo.

Připočteme-li ještě „běžné věci“ - právě probíhající chorvatský plebiscit o samostatnosti, úterní akci srbských teroristů, která si opět vyžádala oběti na chorvatské straně, a krvavou přestřelku v Kosovu, při níž bylo těžce zraněno několik Albánců, kteří se nechali vyprovokovat srbskou policií - získáme vydatnou porci denních událostí v Jugoslávii.

Ústavní krize

Díky kolapsu v jugoslávském prezídiu je nyní nejzávažnějším problémem federace ústavní krize. Od Titovy smrti se v čele nejvyššího svazového orgánu, který je rovněž vrchním velitelem armády, střídali představitelé jednotlivých…