Tetička BBC

Lidstvo se dělí na tři typy: a)ti, kdo pracovali pro BBC, b)ti, kdo pracují pro BBC, c)ti, kdo budou pracovat pro BBC. Napsal před lety anglomaďarský humorista George Mikes, tehdy už člen kategorie a).

Bíbísákům všech tří kategorií se to jeví jako pravda, protože se jim málokdy podaří setkat se s někým, kdo nikdy neměl s BBC nic společného. A když se bývalý Bíbísák náhodou setká s někým, koho „matně odněkud zná“, může vzít jed na to, že to bylo před deseti, patnácti, či chraňpánbůh dvaceti lety - no přece v BBC. Už dávno zapomněli, proč vlastně odtamtud prchali, zbývá jim jen společný pocit, že BBC jim nadosmrti vlezlo pod kůži a dodnes jim proudí v krvi. A protože mezitím dělají něco jiného, už jim taky neleze na nervy ten systém práce a organizace obrovského informačního, kulturního a zábavního dinosaura, systém, jemuž někteří říkají přesnost a spolehlivost, jiní mediokrita. Faktem ale zůstává, že i s tou mediokritou (nebo právě díky jí?) je Tetička BBC pořád asi nejlepší rozhlasovou a televizní stanicí na světě. A jméno BBC na osobním curriculum vitae pořád ještě něco znamená.

Nevím, zda to má někdo přesně spočítáno, ale počet zaměstnanců BBC musí jít do desetitisíců. Televize má dva celostátní kanály, které vysílají kolem 18 hodin denně. Vedle nich jsou regionální stanice ve Skotsku, Severním Irsku a Walesu (ta vysílá taky velšsky) a pět lokálních stanic v Anglii.

Rozhlas má čtyři celostátní kanály, pátý se právě otvírá. Některé vysílají 24 hodin…