Problémem není poušť, ale zaslíbená země

Je to už dávno, co egyptský faraón vzkázal Mojžíšovi, ať si Židi táhnou. K nám tento vzkaz dorazil zhruba před rokem. Zaskočil nás, a tak diskutujeme o tom, zda poušť oddělující nás od zaslíbené země tržního hospodářství a fungující demokracie je vůbec průchodná.

Sociální průchodnost jednotlivých národohospodářských opatření reformy je téma, které nejprve trápilo ekonomy a sociology. Pak se tato vášeň zmocnila politiků, manažerů, budoucích podnikatelů, odborářských předáků, zaměstnanců, hospodářských štamgastů a dnes už i hospodyněk. Díky Bohu!

Dát obětem smysl

Diskuse o tom, co lidé unesou či neunesou, jsou v podstatě zbytečné. Dvouletá zkušenost z dětské onkologické kliniky mě poučila, že lidé unesou všechno, šok z odhalení zhoubné nemoci, krutou terapii, příkoří stigmatizace i smrti. Hroutí se, ale zpravidla se nezhroutí úplně, propadají beznaději, ale jejich naděje neumírá. Ani příšerné konfrontace s masovou smrtí nedostaly lidstvo na kolena. Jeho vitální síla je neuvěřitelná. Skutečný problém spočívá v tom, jak dát ztrátám a obětem nějaký smysl.

Paradox 1: Sociální náklady jakéhokoliv postupu k tržní ekonomice překročí všechny únosné meze, ale my je navzdory tomu uneseme. V dobách zlomů a převratů přestávají platit zákony ovládající společnost a hospodářství za poklidných časů. Takové poučení nám poskytuje historie a částečně i pohled na přeměny Polska, východního Německa a Maďarska. Z historie se bohužel ale také můžeme poučit…