Akademická svoboda

Vystoupením v listopadu 1989 studenti opět získali kredit, který předchozí generace beznadějně prošustrovala. Dostali ve všech oblastech zelenou - pochopitelně především na svých školách. Kromě toho, že mají přístup k ideologicky neupravovaným informacím, volně cestovat, studovat v cizině a mít zahraniční učitele, získali ještě cennější akvizici: příležitost spolurozhodovat. Uvolnila se pro ně řada křesel v akademických senátech, mohli si zvolit, kdo je bude,anebo taky nebude nadále učit, mohli mluvit do studijního plánu. Z počátku těchto možností maximálně využívali.Jak to vypadá s jejich aktivitou dnes, dva semestry po revoluci? Na to jsme se podívali do několika vysokých škol v Čechách a na Moravě.

Začněme na Univerzitě Palackého v Olomouci. I když vlna nadšení záhy po revoluci opadla, mnoho studentů se zde zapojilodo činnosti ve Stavovské unii studentů (SUS). Unie se zabývá vším, co její aktivisté považují za nutné či užitečné pro všechny. Její činnost zajišťují dva placení zaměstnanci (sekretářka a ekonom) a dobrovolní studenti, sdružení do několika sekcí.

Zahraniční sekce obstarává stáže a stipendia, vypisuje na ně konkursy. Sekce pro humanitární pomoc nyní například zorganizovala předvánoční sběr hraček pro dětské domovy a pečovatelské ústavy. Svoji činnost zahájila sekce pro ochranu práv studentů, která si dala za úkol kromě činnosti obsažené v názvu, podporovat ty, kteří se octli v tíživé ekonomické situaci. (Na olomoucké…